Je ale nutno říci, že bezdomovectví neznamená neměnný stav pro osoby, jež jím jsou zasaženy, ani pro celou společnost, nebo chcete-li stát. Bezdomovectví je možné ukončovat. I když do této krizové situace vede často součinnost faktorů, jakými jsou zadlužení, závislosti a nezaměstnanost, samotné zbavení se těchto problémů nevede se samozřejmostí k řešení bezdomovectví. Důležité je bezdomovectví řešit skrze zjišťování potřeb obyvatelstva ve vztahu k sociálním potřebám, nastavením státní bytové politiky, nejen management prostřednictvím různých pomocných služeb. Výrazně nám v řešení bytové situace v České republice chybí zákon o sociálním bydlení, který by řešil situaci zejména nejzranitelnějších cílových skupin. Na lokální úrovni však není nutné čekat na změnu legislativy – výrazného omezení bezdomovectví je možné dosáhnout už nyní iniciativou obce, jak dokazují města jako Brno, Liberec nebo městská část Praha 7.
Čtěte dále
Co je bezdomovectví a bytová nouze?
Je bezdomovectví dobrovolné rozhodnutí a životní styl?
Lze bezdomovectví nadobro ukončit?
Platí, že kdyby lidé bez domova jen trochu chtěli, dostali by se z ulice?