Česká republika má za současné alarmující situace přijetím kvalitního zákona o sociálním bydlení jedinečnou možnost zastavit nárůst či snížit počet osob v bytové nouzi. Na druhou stranu existuje riziko zvyšování počtu lidí v bytové nouzi kvůli neustálému tlaku na omezení výdajů na dávky bez systémového řešení.
Kdo jsme
Platforma pro sociální bydlení prosazuje zákon o sociálním bydlení, a pro ty nejohroženější Housing First. Dokazujeme, že když lidé stabilně bydlí, šetří to veřejné rozpočty a zachraňuje životy. Přinášíme systémové změny, které vedou k ukončení bezdomovectví v ČR.
Sdružuje přes 100 organizací a odborníků, pro které je bytová nouze každodenní starostí. Prosazujeme, aby vláda přijala zákon o sociálním bydlení, upozorňujeme na špatnou legislativu a praxi a nabízíme řešení. Pomáháme místním samosprávám a neziskovým organizacím ukončovat bezdomovectví v regionech.
Partnery jsou pro nás odborníci a organizace z celého světa. Máme jediné certifikované školitele v ČR na Housing First a jsme průkopníky této metody u nás. Přímo se podílíme na projektech, jako je brněnský Rapid Re-Housing, který v roce 2017 vyhrál cenu FEANTSA za nejlepší evropský projekt ukončování bezdomovectví rodin a v roce 2018 první cenu za výjimečné sociální inovace SozialMarie.
Kvalitní systém sociálního bydlení vede ke snížení počtu lidí bez přístřeší, na ubytovnách, v institucích či sociálně vyloučených lokalitách. Vede také ke snížení počtu lidí, kteří vynakládají nepřiměřeně vysokou část svých příjmů na bydlení (např. podstatná část seniorů) a preventivně působí v oblasti bezdomovectví.
V souladu s Evropskou federací národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA) chápeme sociální bydlení jako bydlení, které:
řeší selhání trhu s bydlením,
se zaměřuje na lidi, u kterých nelze očekávat, že naleznou přiměřené bydlení na soukromém trhu s bydlením vlastními prostředky,
má jasná pravidla přidělování,
poskytuje bydlení adekvátního a pravidelně ověřovaného standardu,
je zajišťováno s využitím veřejných dotací,
je poskytováno na bázi neziskovosti,
je monitorováno veřejnými orgány.
Systém sociálního bydlení je nutné zavést především z následujících důvodů:
Jelikož žádná jiná úprava sociálního bydlení není schopna jednoznačně a dlouhodobě garantovat zapojení všech relevantních subjektů do řešení situací konkrétních lidí ohrožených nedostatečným bydlením.
Efektivní systém sociálního bydlení snižuje primární náklady z veřejných rozpočtů zejména na ústavní péči a dávky, a sekundární vynakládané v důsledku snížené kriminality a nutnosti řešit další negativní průvodní jevy, jako je zhoršený zdravotní stav lidí v bytové nouzi.
U lidí v bydlení klesá úroveň psychosociálního stresu, zlepšuje se spánek u dospělých i dětí, zvyšuje se subjektivní vnímání bezpečí a důvěra ve společnost. Zlepšuje se také fyzické zdraví rodin – snižuje se počet hospitalizací a využívání ambulance, množství užívaných antibiotik i celkový zdravotní stav.
V reakci na to, že se v posledních letech zvyšuje finanční nedostupnost bydlení, nájemné a platby za služby čím dál více zatěžují rozpočty domácností a velká část domácností, které bydlení hledají, nemá dostatek financí na kauci.
Některé skupiny domácností (matky samoživitelky, rodiny s více dětmi, mladí odcházející z dětských domovů, Romové, rodiny s více dětmi a cizinci) jsou systematicky diskriminovány ze strany pronajímatelů a současné antidiskriminační nástroje jim nepomáhají k dosažení bydlení.
Existuje silný politický tlak na omezení státních výdajů na dávky na bydlení pro lidi v substandardním bydlení, zároveň ale zatím neexistuje alternativa v podobě sociálního a dostupného bydlení.
Dosavadní přístup státu k řešení sociálního bydlení byl založen téměř výhradně na finančních příspěvcích ke zvládnutí nákladů bydlení, neřešena zůstává situace lidí vyloučených z bydlení.
Více o tom, jak má vypadat efektivní zákon o sociálním bydlení se dočtete v sekci -> Zákon.
Bytovou nouzi Platforma chápe jako různé situace, kdy jedinec nebo rodina nemá standardní bydlení (je bez střechy nebo bez bytu), bydlí v nevyhovujícím bydlení nebo mu hrozí ztráta bydlení. Tuto obecnou definici obvykle konkretizujeme prostřednictvím české verze Evropské typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení (ETHOS), která přehledně kategorizuje jednotlivé situace, v nichž lidé nemají přiměřené bydlení, které mohou spolu se svojí rodinou výlučně užívat (fyzická oblast); nemají prostor pro vlastní soukromí s možností udržování sociálních vztahů (sociální oblast) nebo nemají právní důvod k jeho užívání (právní oblast).
Vít Lesák byl v roce 2016 stipendistou programu Institute for Global Homelesssness pro světové lídry v ukončování bezdomovectví. Během 5 let práce na pozici metodika lokálních konzultantů Agentury pro sociální začleňování (odbor ÚV ČR) spolupracoval ve více než 20 obcích ČR (zejména na Ostravsku, Jesenicku, Bruntálsku, Šluknovsku a Ústecku a ve Středních Čechách), kde konzultoval nastavení politik sociálního začleňování.
Je zakládajícím členem a předsedou Platformy, věnuje se zde hlavně kontaktu s veřejnou správou a médii a přenosu zahraničních zkušeností. Ve spolupráci s organizacemi a projekty jako je Evropská komise, Institute of Global Homelessness, FEANTSA, National Alliance for Ending Homelessness, Housing Solutions Platform či Housing First Hub Europe se účastní evropské i globální diskuse o řešení bezdomovectví.
Je zakládajícím členem Platformy. Zastává pozici radního a zároveň pracuje jako poradce pro ukončování bezdomovectví. Vystudoval sociální antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. V rámci svého nedokončeného doktorského studia na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy se zabýval etnografickým a historickým výzkumem politik bydlení a antropologií města.
V Platformě zastává pozici radní a pracuje jako poradkyně pro ukončování bezdomovectví. Vystudovala sociální antropologii na Fakultě sociálních a ekonomických věd Univerzity Komenského v Bratislavě. V doktorském studiu pokračuje na Univerzitě Karlově v Praze, kde zároveň vyučuje kurz zaměřený na aplikovanou antropologii.
Jan Milota je jeden ze zakládajících členů Platfomy a v současnosti i její radní. Dlouhodobě podporuje domácnosti v bytové nouzi na jejich cestě za stabilním a důstojným bydlením jako terénní pracovník IQ Roma servis, přičemž si je vědom, že samotná individuální podpora není ve valné většině případů dostatečná. Od roku 2019 působí v Platformě rovněž jako lokální konzultant
Jan Milota
Poradce pro ukončování bezdomovectví
Mgr. Matěj Hon
Poradce pro ukončování bezdomovectví
matej.hon@socialnibydleni.org
+420 731 047 573
V Platformě pracuje od roku 2017 jako poradce pro ukončování bezdomovectví, konkrétně má na starosti spolupráci s radnicemi městských částí Praha 7 a Praha 10. Předtím působil dva roky jako lokální konzultant v Agentuře pro sociální začleňování. Vystudoval veřejnou a sociální politiku na Univerzitě Karlově a právo a právní vědu tamtéž. V rámci svých studií se zaměřoval na problémy marginalizovaných skupin – od politické participace menšin až po právní otázky sociálního bydlení.
V Platformě pro sociální bydlení pracuje od roku 2017 na pozici poradce pro ukončování bezdomovectví a to především v Liberci. Od roku 1996 pracuje s mladými lidmi bez domova, drogově závislými i dalšími cílovými skupinami. V praxi pracoval v oblasti prevence drogových závislostí, terénních služeb, nízkoprahového kontaktního centra, komunitách pro drogově závislé a na skupinách pro rodiče drogově závislých. Má za sebou sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik v Satiterapii a několik stovek hodin dalších kvalifikačních kurzů.
David Valouch
Poradce pro ukončování bezdomovectví
Jaromír Mára
Vnější vztahy
jaromir.mara@socialnibydleni.org
+420 728 385 045
V Platformě pracuje od roku 2016. Na starosti má vnější vztahy. Koordinuje lobbingové aktivity, schůzky s představiteli veřejné správy, semináře pro poslance. Vede ucelené mediální kampaně za přijetí zákona o sociálním bydlení jako kampaň Mít svůj domov v roce 2016, anketu pro kandidáty do PSP v roce 2017 a kampaň #Ubytovnybezdeti v roce 2018. Spravuje webovou identitu Platformy.
Monika Martišková je v Platformě od roku 2016. Zabývá se evaluacemi projektů, projektovým managementem, a sháněním prostředků na všechny skvělé aktivity Platformy. Studovala na Ekonomické univerzitě v Bratislavě a studuje doktorát na Univerzitě Karlově v Praze.
Monika Martišková
Fundraising
Františka Dvorská
Projektová manažerka
V Platformě pracuje od března roku 2018 na pozici projektové a office manažerky. Vystudovala Seminář romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Teorii a dějiny audiovizuální kultury na Masarykově univerzitě v Brně. Jejím odborným zájmem je romská kinematografie a práce s pamětníky.
Používáme soubory cookies, abychom vám mohli díky analýze návštěvnosti a cílení reklam poskytnout co nejkvalitnější obsah.RozumímZásady ochrany osobních údajů
