5. 11. 2026, Praha
Tiskovou zprávu najdete ke stažení zde.
Měsíce zpožděné výplaty dávek pro ohrožené domácnosti, kriticky nízko nastavené normativy v řadě okresů a stále chybějící podpora domácnostem v dluzích. Špatně nastavený systém dávek zatěžuje sociální pracovníky a chudí lidé jsou ohroženi ztrátou bydlení. Platforma pro sociální bydlení společně s centrem SPOT a sociálními službami RUBIKON Centrum, NADĚJE a Romodrom na společném tiskovém brífinku představila nejzásadnější chyby dávkové reformy z pohledu sociálního sektoru.
Odtrženost od trhu a likvidační normativy ve městech s drahými nájmy
Zásadní metodickou chybou reformy je způsob, jakým stát počítá uznatelné náklady na bydlení. Místo reálných tržních cen totiž vychází z nájmů, které dosud platí stávající žadatelé o dávky. Tento výpočet zcela míjí realitu komerčního trhu, protože je zkreslen obecními a nekomerčními nájmy, což nejhůře dopadá na malé domácnosti, obzvlášť pak jednotlivce. Normativní náklady přitom určují, jak vysoké náklady na bydlení stát domácnosti při výpočtu dávky uzná. Pokud jsou nastavené pod úrovní skutečných nájmů, domácnost musí rozdíl zaplatit ze zbytku svých příjmů – i když jí po zaplacení nájmu nezbývají peníze na základní životní potřeby.
Jak upozorňuje Platforma pro sociální bydlení, naprosto zřetelný je tento odklon od reality v krajských městech s velkým obecním bytovým fondem, jako je Brno. Vstupuje-li nízkopříjmová rodina nebo jednotlivec do nového komerčního nájmu, státní normativ jim nepokryje ani základní náklady. Domácnosti se tak i přes nárok na podporu propadají do hluboké chudoby.
Výplaty zpožděné o měsíce. Situaci zachraňují neziskové organizace z vlastních fondů
K chybnému designu dávky se v praxi přidala výrazná zpoždění při zpracování žádostí na úřadech práce. Lidé v krizové situaci čekají na výplatu dávek i několik měsíců, což pro rodiny bez úspor znamená okamžité riziko ztráty bydlení.
„Kdybychom neměli vlastní garanční fond, ze kterého za lidi v krizi překlenovací období nájem hradíme a nastavujeme klientům splátkový kalendář, velká část našich klientů už by skončila na ulici. Neziskový sektor ale nemůže dlouhodobě suplovat nefunkční státní administrativu,“ zdůrazňuje Lenka Duchačová z organizace Romodrom.
„Administrativní zátěž naši pracovníci pociťují významně a pro klienty a klientky služby znamenají průtahy při vyřizování často ztrátu důvěry v sociální službu a v možnost získat systémovou pomoc. Je to pochopitelné, když na vyřízení podpory čekají měsíce, pořád něco doplňují, a jejich situace se stále nezlepšuje,“ říká Kateřina Sehnoutková z pražské pobočky NADĚJE.
Energetický paušál ignoruje klimatické rozdíly i chudé vlastníky
Nově zavedený plošný energetický paušál v řadě okresů narazil na reálné limity. Systém vůbec nezohledňuje, že Česká republika nemá rovnoměrně rozloženou energetickou zátěž domácností, způsoby vytápění, ani klimatické podmínky. Energetická chudoba přitom v Česku trápí na 600 tisíc domácností a zdaleka se netýká jen nájemního bydlení.
Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení upozorňuje, že mezi ohroženou skupinou je i značné množství nízkopříjmových vlastníků – například seniorů žijících ve starých, nezateplených domech v chladnějších regionech. Plošně stanovený paušál pro celou republiku nezachycuje rozdílné vytápěcí podmínky napříč republikou, navíc je stále nižší,
než byl původní ministerský návrh.
Lucie Trlifajová z Centra SPOT poukazuje také na specifickou situaci lidí v exekucích a insolvencích. „Při posuzování příjmů dávky vůbec nesledují exekuční a insolvenční srážky, které jsou přitom u lidí, kteří potřebují dávkovou podporu, velmi běžné. Výsledkem je, že podpora u legálně pracujících lidí pak nedosahuje ani na životní minimum, pro lidi v dluzích je aktivně nevýhodné pracovat a dluhy splácet.“
Destrukce zabydlovacích programů a absurdity v azylových domech
Nová pravidla navíc přímo ohrožují fungování zabydlovacích programů (např. Housing First či projekty navazující na Zákon o podpoře bydlení). Lidé opouštějící dlouhodobou bytovou nouzi nebo instituce obvykle nejsou od prvního dne klasifikováni jako „zranitelní“. Jejich psychická i sociální stabilizace si přitom žádá čas. Protože ale nová dávka vyžaduje okamžitý pracovní výkon nebo zdlouhavé vyřizování invalidity, v prvních měsících těmto lidem neumožní uhradit ani základní náklady na byt a ti pak mohou skončit na ulici.
„Systém vyžaduje od lidí plnou soběstačnost v momentě, kdy si ti lidé teprve zařizují základní životní potřeby a zdravotní posudky. Bez dočasné ochranné lhůty celý proces zabydlování selhává a klienti spadnou zpět na dno. Dostat je z bytové nouze zpátky do bydlení je pak pro stát násobně dražší,“ vysvětluje Gabriela Hendlová z organizace RUBIKON Centrum.
Pobytové sociální služby se pak potýkají s neočekávanou situací, kdy Úřad práce začal posuzovat jednotlivce, kteří spolu kvůli kapacitním důvodům pouze sdílejí pokoj v azylovém domě, jako jednu společně hospodařící domácnost, což významně snižuje jejich dávkovou podporu, přestože se často jedná o lidi, kteří se čerstvě dostali z ulice.
„Posuzovat vzájemně cizí lidi na jednom pokoji azylového domu jako společnou domácnost je absurdní. Vede to k extrémně nízkým dávkám, ze kterých klienti nemohou uhradit poplatek za pobyt a musí ho doplácet ze skromného životního minima. Pak jim nezbyde třeba na jídlo nebo na potřebné léky. Pro už tak podfinancované sociální služby to znamená devastující rozpočtové propady,“ upozorňuje Opletal.
„Pokud vláda nepřistoupí k rychlé korekci normativů, nezavede ochranné lhůty pro čerstvě zabydlené osoby v sociálních službách, neopraví posuzování sdíleného bydlení a nezaměří se na spravedlivější posuzování lidí v insolvenci, reforma bude dále dělat přesný opak deklarovaných cílů – prohloubení chudoby a masivní nárůst bezdomovectví,“ varuje závěrem analytička Lucie Trlifajová.
„Z našeho pohledu je nepředstavitelné, že by stát dávkovou politiku nechal v tomto stavu. Vzhledem k tomu, že se ministerstvo dle svých prohlášení k žádné zásadní změně nechystá, je pro nás zásadní apelovat na státní orgány a změnu řešit dřív, než ji české domácnosti pocítí naplno. Nová rozhodnutí o výměru dávek začínají v těchto dnech přicházet a už teď máme zprávy, že se situace řady domácností ještě dále zhoršila. Je nutné jednat,“ uzavírá Opletal.
Kontaktní osoba za Platformu pro sociální bydlení:
Mikoláš Opletal, Advocacy Officer
mikolas.opletal@socialnibydleni.org
+420 774 645 467
Kontakty na další mluvčí:
Gabriela Hendlová (RUBIKON Centrum) – hendlova@rubikoncentrum.cz, 770 135 422
Lenka Ducháčová (Romodrom) – lenka.duchacova@romodrom.cz, 777 510 273
Kateřina Sehnoutková (NADĚJE) – katerina.sehnoutkova@nadeje.cz, 773 791 724
Lucie Trlifajová (Centrum pro společenské otázky SPOT a Fakulta sociálních věd UK) – lucie.trlifajova@fsv.cuni.cz, 608 064 999