Platforma pro sociální bydlení

23. 1. 2020

Proč je nová reforma dávek na bydlení nejen zbytečná, ale i nebezpečná?

Od června 2019, kdy jsme se spolu s ostatním organizacemi ostře vymezili proti reformě dávek na bydlení z dílny MPSV, se v návrhu zákona o přídavku na bydlení mnoho nezměnilo. Uvítali jsme, že od nejškodlivějších opatření jako je zastavení vyplácení dávek na ubytovny a do nevyhovujících bytů ministerstvo upustilo. I tak je ale návrh vysoce rizikový. Mohl by znamenat ohrožení výplaty dávek pro stovky tisíc lidí. V době rostoucích nájmů a absence státních politik bydlení jde o opravdu nebezpečný krok, který už tak závažnou situaci bytové nouze v ČR ještě prohloubí. 

Zákon

Navíc je zřejmé, že takový zákon ani není potřeba. Objem vyplácených dávek v posledních letech vytrvale klesá, často i proto, že na dávky nedosáhnou ti, kteří je doopravdy potřebují. Škrty tedy nejsou na místě. Zákon v této podobě podle všeho přinese naprosto minimální úspory, pokud vůbec nějaké. Kromě toho obsahuje mnohá riskantní a nepromyšlená opatření. Za nejzávažnější považujeme:

1. Nový způsob výpočtu dávek

Nově by měla být dávka na bydlení stanovena na základě průměru 10 % nejnižších cen nájemného v dané obci. Např. v Litvínově se tak pro stanovení výše nové dávky počítá s nájemným max 10 Kč/m², v některých obcích jsou to i pouhé 3 Kč/m². A třeba v Liberci se počítá s 84 Kč/m², tržní nájem je přitom dvakrát vyšší.

A důsledek? Takové opatření může ohrozit cca 60 % současných příjemců příspěvku na bydlení. V době rekordně rostoucích nájmů si pohorší, strop dávek bude nižší než jejich nájemné.

2. Nepřiměřené sankce

Výplatu nového přídavku na bydlení, který nahrazuje původní dvě dávky, chce ministerstvo podmínit pracovní aktivitou či školní docházkou dětí. Doba, na kterou by měla být výplata dávek v případě problémů zastavena, se navíc zvedá na 9 měsíců.

V posledních dnech jsou v médiích vidět kauzy matek s dětmi, které kvůli odebrání dávek na základě drobného pochybení málem skončily v bezdomovectví. S novým zákonem můžeme předpokládat, že se takové případy stanou normou. Ministerstvo práce je sice označilo za nepřijatelné, reformou dávek bude ale vytvářet další a další.

3. Možnost pro obce zastavit výplatu dávek na ubytovny

Návrh také obcím umožní zastavit výplatu dávek lidem žijícím na jakékoliv ubytovně, aniž by měla povinnost nabídnout jim alternativu. Takové opatření by přitom mohlo být protiústavní, je obdobou tzv. bezdoplatkových zón, které nyní zkoumá Ústavní soud. 

4. Nemožnost přechodu z ubytoven do standardního bydlení pro rodiny s dětmi

Nový zákon by navíc snížil i dávky vyplácené do ubytoven a azylových domů – čtyřčlenná rodina by mohla přijít až o 4 tisíce Kč měsíčně. To by prakticky znemožnilo přechod rodin z ubytoven a azylových domů do standardního bydlení. Po nastěhování do bytu by rodina dostala pouze dávku odpovídající předchozímu ubytování, ne nájemnému v novém bytě.  

5. Zatížení Úřadu práce

Předkládaný zákon navrhuje např. kontrolu vysvědčení všech žadatelů s dětmi školou povinnými, prověřování majetku, stavu bytu nebo kontroly počtu osob v domácnosti. Úřadu práce tak přibude spousta povinností, bude třeba restrukturalizace pracovišť. Takto velké riziko ale ministerstvo nevidí, nenavrhuje ani navýšení počtu zaměstnanců.

6. Nový informační systém pro výplatu dávek

Na jeho vytvoření má však MPSV pouhých pár měsíců od předpokládaného schválení zákona ve druhé polovině r. 2020 do počátku jeho účinnosti v lednu 2021. Není realistické, že ministerstvo stihne nový informační systém za tak krátkou dobu vytvořit. Vždyť dlouhodobě není schopno vyřešit ani aktuální nesrovnalosti v zakázce s externím dodavatelem. 

Takto nedostatečná příprava na náběh nového dávkového systému může vážně ohrozit stabilitu bydlení stovky tisíc osob, mezi kterými je i 80 tisíc rodin a 40 tisíc domácností tvořených pouze seniory.

Požadujeme, aby ministerstvo by od takto nebezpečného návrhu upustilo. Zvlášť když v předkládací zprávě samo přiznává, že příčina problémů leží jinde než v dávkovém systému. Je nutné zaměřit se na problémy jako finanční nedostupnost bydlení, nedostatečné řešení exekuční pasti, podfinancování strukturálně postižených obcí nebo nedostatečná podpora sociální práce v těchto obcích. Ne destruktivním způsobem měnit dávkový systém a ohrozit tak bydlení stovek tisíc lidí v Česku.

Celé prohlášení zde
Tisková zpráva

Celé znění návrhu zákona o přídavku na bydlení
Předkládací zpráva
Shrnutí hodnocení dopadů regulace

Facebook
Twitter