Sněmovna v prvním čtení schválila „superdávku“. „Reforma trestá hlavně chudé pracující,“ upozorňují  nevládní neziskové organizace i lidé z obcí

Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení schválila kontroverzní vládní návrh zákona o dávce státní sociální pomoci z pera Ministerstva práce a sociálních věcí, kterému se také zkráceně říká „superdávka“. Odborníci*ce i lidé z obcí upozorňují, že některé změny, které jsou součástí návrhu, mohou vážně ohrozit lidi žijící v chudobě a prohloubit jejich bídné životní podmínky. Mezi skupiny, na které může změna negativně dopadnout, patří i senioři*ky, rodiče samoživitelé s dětmi staršími sedmi let, nebo nemocní lidé. Návrh podle odborníků*ic také obsahuje nepřiměřené sankce a při stanovování výše dávky pracuje s nerealisticky nízkou výší nájemného. Místo zefektivnění dávkové systému tak hrozí jeho znefunkčnění.

 

Reforma nepočítá s podporou některých ohrožených skupin

 

„Vítáme snahu o zefektivnění a zjednodušení dávkového systému. Jsou tam věci, které nám přijdou dobré a funkční. V současném návrhu však stále zůstává příliš mnoho věcí, které mohou mít závažný negativní dopad na lidi žijící v chudobě. Z hlediska systémové změny dávkového systému se jedná o přijatelný návrh, problém je v některých parametrech. Například nastavení výše normativu pro komponentu bydlení může opravdu celé skupiny obyvatel připravit o bydlení. V tomto je potřeba zákon ještě upravit. Novela také vymezuje skupiny zranitelných osob, které mají nárok na vyšší podporu a mají nárok na dávku například i bez práce. Ve vymezení této skupiny stále chybí některé důležité ohrožené skupiny obyvatel. Jedná se například o rodiče samoživitele s dětmi staršími 7 let. Pokud je dítě starší sedmi let, očekává se od samoživitele plné pracovní nasazení, aby získal nárok na dávku, což však v mnoha případech prakticky není možné, protože péče o dítě v tomto věku nemusí být časově slučitelná s plným pracovním nasazením. Lidé, kteří nebudou evidováni jako zranitelné skupiny, budou mít výrazně nižší normativ, ze kterého prakticky není možné vyžít. Novela také negativně dopadne na lidi na dlouhodobé nemocenské, v 1. stupni invalidity, nebo na nezaměstnané osoby nad 55 let, kteří mohou mít z důvodů problémů na trhu práce problém vykázat pracovní aktivitu a mohou se tak snadno dostat do bytové nouze,“ upozorňuje Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.

 

 

Dávky na bydlení, za které si člověk v nouzi nebude moci pronajmout byt

 

Dalším problémem, na který zástupci organizací upozorňují, je nerealistické nastavení normativů, které určují maximální částku, kterou mohou žadatelé získat na pokrytí nákladů na bydlení. „Normativy jsou nastaveny příliš nízko. Vychází totiž i z nájemného v obecních bytech, kde je nižší nájemné a jsou tam zahrnuty i případy, kdy si člověk například pronajímá byt od příbuzného, či známého a platí tak nižší nájem, než by platil na trhu s bydlením. Takto nastavené normativy mohou přivést do chudoby nebo bytové nouze velkou část příjemců dávky, kteří se již dnes nachází v těžké životní situaci a to včetně lidí v nízkopříjmových zaměstnáních. Obecních bytů je nedostatek a ne každý si může pronajmout byt od známého či rodiny. Bylo by vhodnější vycházet ze skutečných aktuálních cen nájemního bydlení, které sleduje ve svých cenových mapách Ministerstvo financí. Vláda má tyto mapy k dispozici a může s nimi pracovat,“ vysvětluje Jan Klusáček, analytik Platformy pro sociální bydlení.

 

Obecních bytů je v České republice dlouhodobě nedostatek. V mnoha městech tak člověk musí na přidělení bytů čekat dlouhé roky a mnohdy se nedočká vůbec a to ani v případě, že se nachází v těžké životní situaci. „Kdyby se dostupnost bydlení a řešení bytové nouze v České republice řešily systémově, tak bychom dnes nemuseli řešit, že tu máme tolik žadatelů o sociální dávky. Lidé potřebují důstojně bydlet, aby si mohli zajistit další potřebné věci, jako je třeba právě zaměstnání, pokud ale lidem v těžké životní situaci snížením dávky možnost bydlet sebereme, nepovede to k jejich stabilizaci, ale k tomu, že skončí v bezdomovectví,“ říká Iva Kuchyňková, manažerka pro advokační činnost z organizace Charita Česká republika.

 

„Máme dlouhodobý problém s nedostatkem obecních bytů. Ani přes veškerou snahu nemůžeme obecní byty pronajmout všem domácnostem, které to potřebují. Víme, že nájmy v soukromých bytech jsou výrazně vyšší než u obecních bytů, někdy i násobně. Nedává proto podle nás smysl vypočítávat výši dávky z výše nájemného u obecních bytů. Vítáme, že se dávkový systém vyvíjí a mění, ale je třeba zapracovat některé důležité připomínky. Jinak hrozí, že si více lidí nebude moci dovolit bydlet vůbec a skončí na ulici, což bude pro nás pro všechny mnohem nákladnější a  budeme se s následky potýkat další dlouhé roky,“ upozorňuje náměstkyně primátora města Olomouc Kateřina Dobrozemská.

 

Negativní dopad na děti, které se už tak nachází v těžké životní situaci

 

Obava panuje také okolo nove složky dávky, která se týká dětí. Ta má být podle návrhu podmíněna pracovní aktivitou všech ostatních členů domácnosti. U chudších rodin má být snižována a odebírána v případě neplnění školní docházky dítěte. „Je naivní, myslet si, že trestání rodin a odebírání dávky v případě neplnění školní docházky dítěte přispěje ke zlepšení vzdělání dětí z chudých rodin. Existuje mnoho způsobu jak přispět ke zlepšení vzdělání dítěte, jako je například podpora v bydlení, která by rodině umožnila bydlet ve standardním bytě, či intenzivnější sociální práce dle potřeby konkrétní domácnosti. To, že rodina přijde o peníze, povede akorát k ještě větší chudobě a k ještě nižší šanci dětí na dobré vzdělání. Učitelé navíc budou stavěni do složité situaci, kdy budou vědět, že řádnou evidencí docházky budou moci uškodit samotnému dítěti, protože složku dítě má rodina využít právě ve prospěch dítěte. Trestání lidí v chudobě sociální problémy v naší zemi nevyřeší,“ vysvětluje Opletal. Podle zástupců neziskových organizací by bylo vhodnější nepodmiňovat složku dítě pracovní aktivitou ostatních členů rodiny a plněním školní docházky, ale naopak více podporovat rodiny, aby se dostaly z chudoby.

 

Konec obchodu s chudobou? Spíše více rodin bez domova

 

V mediálním prostoru ze strany politiků zaznívá, že dávková reforma omezí obchod s chudobou, tedy situaci, kdy například majitel nevyhovující ubytovny ubytovává chudé rodiny, které nemají jinou možnost, kam jít, a které zároveň musí platit vysoké nájmy právě z dávek hmotné nouze. Odborníci ale namítají, že dávková reforma problém nevyřeší. „Obchod s chudobou nelze vyřešit tím, že jednoduše přestaneme vyplácet dávky do ubytoven nebo je snížíme, protože ti lidé dnes nemají kam jinam jít. Bez adekvátní podpory zaměřené na sehnání standardního bydlení to může vést k tomu, že více lidí skončí na ulici a více dětí skončí v dětských domovech. Představa, že lidé bydlí na ubytovnách, protože chtějí, je v naprosté většině případů mylná. Mnoho lidí je ze standardního trhu s bydlením vyloučeno, protože je majitelé vnímají jako rizikové, například vícečetné rodiny s dětmi, Romové, matky samoživitelky nebo lidi s exekucemi. Kdyby mohli, tak bydlí v bytech a ne na ubytovně, která je až poslední možností. Pokud jim sebereme i tuto poslední možnost, aniž bychom nabídli jakoukoliv alternativu, tak důsledky mohou být katastrofální,“ varuje Klusáček.

 

„Jsme otevřeni diskusi a doufáme, že zákonodárci a zákonodárkyně ještě vezmou v potaz naše připomínky. Je potřeba nastavit dávkový systém tak, aby skutečně pomáhal a aby naopak neuvrhoval lidi do ještě větší chudoby. Kritika reformy nepřichází jenom od nás a byla by velká škoda, kdyby Poslanecká sněmovna ignorovala doporučení a hlas lidí, kterým záleží na tom, aby dávkový systém fungoval dobře,“ uzavírá Opletal.

31. 10. 2024, Praha

Kontaktní osoba za Platformu pro sociální bydlení:

Mikoláš Opletal

Manažer advokačních aktivit

mikolas.opletal@socialnibydleni.org

+420 774 645 467