Platforma pro sociální bydlení

TZ: Přínos brněnského projektu Rapid Re-Housing (27.6.)

Bezdomovectví rodin má řešení: celkem 96 % rodin, které se účastnily projektu Rapid Re-Housing, si po roce zvládlo udržet bydlení. Jak potvrdil výzkum Ostravské univerzity, díky projektu se navíc zlepšil zdravotní stav zapojených dětí i rodičů.

Rodina ©_Barbora Kleinhamplová

„Brno je průkopníkem v inovativních sociálních projektech. Jsem rád, že se tato odvaha vyplatila, a jak se ukazuje u projektu Rapid Re-Housing, je to správná cesta. I výsledky studie potvrzují, že jistota bydlení významně ovlivňuje život zapojených rodin. V nastoleném trendu chceme i nadále pokračovat. Naším cílem je ukončit bezdomovectví rodin s dětmi ve městě,“ uvedl primátor města Brna Petr Vokřál.

V rámci projektu Rapid Re-Housing byly padesáti rodinám ohroženým bezdomovectvím přiděleny do nájmu obecní byty. Vědci z Ostravské univerzity pak rodiny po zabydlení sledovali a srovnávali s kontrolní skupinou rodin, které v bytové nouzi zůstaly. Pomocí metody randomizovaného kontrolovaného experimentu měřili, jaký je dopad účasti v projektu na zdraví a další životní charakteristiky rodin. „Náš experiment je unikátní v rámci ČR právě použitím metody, která se obvykle používá spíše v lékařské vědě, ale také v kontextu světové vědy testováním, jaký efekt má přístup k bydlení především na rodiny. První výsledky jsme představili na mezinárodních odborných konferencích a chystáme se je publikovat ve vědeckých časopisech,” vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Štěpán Ripka z Ostravské univerzity.

Nejdůležitějším výsledkem pro vedení města Brna je skutečnost, že si celkem 48 rodin z 50 zúčastněných zvládlo bydlení udržet, čímž se prokázala funkčnost metody. „Výsledky projektu jsou důležité zejména dnes, kdy sledujeme, jak se v různých městech postupně zavírají ubytovny, a vedení měst musí řešit, že se rodiny s dětmi ocitají bez svého zavinění takřka ze dne na den na ulici. Brno nyní může být pro zbytek republiky inspirací v tom, jak citlivě řešit problematiku sociálního bydlení, a tím předcházet vzniku ghett,” dodává Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna pro kulturu a sociální oblast.

První výsledky vědeckého měření navíc ukazují, že již během prvních šesti měsíců trvání projektu významně klesla úroveň psychosociálního stresu u zúčastněných matek, zlepšil se spánek u dospělých i dětí, zvýšilo se subjektivně vnímané bezpečí a snížila se jejich nedůvěra ve společnost, což je podle vědců zásadní pro integraci rodin. Zlepšilo se také fyzické zdraví rodin – snížil se počet hospitalizací a využívání ambulance, množství užívaných antibiotik i celkový zdravotní stav rodičů i dětí. „Už po prvních šesti měsících od nastěhování můžeme konstatovat, že projekt ušetřil 25 výjezdů ambulance, 19 hospitalizací a 63 léčení antibiotiky u 50 sledovaných rodin ve srovnání s kontrolní skupinou. Úrazovost dětí se za 6 měsíců snížila z 12 % na 2,4 %. Očekáváme, že projekt bude mít pozitivní dopad na veřejné rozpočty v oblasti zdraví,” upřesnil Štěpán Ripka.

Celkové výsledky po roce trvání projektu budou vědci prezentovat letos na podzim.

„Rapid Re-Housing bez jakýchkoli pochyb prokázal, že lidé v bytové nouzi zvládají bez problémů bydlet. První výsledky studie navíc dokládají jasné účinky na zdraví a psychický stav lidí, kteří stabilní bydlení získají. Můžeme si vybrat, zda budou tisíce dětí z těchto rodin vyrůstat v chudobě a bez jakékoli budoucnosti, nebo jim dáme šanci. Ukázali jsme, že náš přístup funguje. Dále je to už jen na odvaze těch, kteří mají moc současný stav změnit,” komentoval uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund.

Projekt Rapid Re-Housing byl financován z dotací EU, město se podílelo přibližně 1,6 % z celkové částky. Celkové náklady pak činily 9,7 milionu Kč. Z této částky byla zaplacena práce všech tří partnerů projektu – města Brna, které garantovalo realizaci a částečně zajišťovalo sociální práci, ale také Ostravské univerzity a IQ Roma Servis. Ostravská univerzita zajistila kompletní výzkum a evaluaci projektu, IQ Roma Servis sociální práci s rodinami.

Shrnující prezentace

Celá studie

Facebook
Twitter