Pilotním projektem Rapid Re-Housing prošlo celkem padesát brněnských rodin, které v červnu 2016 vylosovala Sociálně-zdravotní komise Magistrátu města Brna a kterým byla poskytnuta pomoc a podpora v hledání vhodného bydlení. Výzkumný tým z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně po dobu 12 měsíců od zabydlování sledoval, jak se stabilní bydlení projeví na jejich životech. Vývoj srovnával se situací 99 rodin referenční skupiny, které součástí pilotního projektu nebyly. Dopady byly měřeny pomocí strukturovaných rozhovorů s pečujícími osobami a partnery po šesti a dvanácti měsících od nastěhování u 50 rodin intervenčních a 99 rodin kontrolních.
„Při dotazování výchozího stavu se prokázala statistická totožnost intervenční a kontrolní skupiny, a bylo tak možné srovnávat průměry, respektive relativní hodnoty u jednotlivých indikátorů v čase 12 měsíců a určovat kauzalitu. Abychom i přesto ověřili robustnost výsledků, odhadovali jsme v některých případech vliv intervence také pomocí metody diff-in-diff či regresní analýzou, ve které jsme kontrolovali o výchozí úroveň proměnných,” popisuje průběh výzkumu Rostislav Staněk, statistik projektu z Masarykovy univerzity v Brně.
Program Rapid Re-Housing je vytvořen pro osoby, které potřebují intenzivní sociální podporu, aby byly schopné opustit situaci bezdomovectví. Přístup do projektu Rapid Re-Housing měly všechny rodiny v bytové nouzi na území města Brna, které byly osloveny během Registračního týdne v dubnu 2016 (celkem 421 rodin). Nerozhodovala jiná kritéria než to, zda se rodina chce přihlásit do slosování o účast v projektu, zda je opravdu v bytové nouzi a zda je ochotna přijmout k bydlení i podporu sociální služby.
Díky Housing First jsou rodiny s dětmi schopny přejít přímo z bytové nouze do bytu, udržet si bydlení a stát se dobrými sousedy
Méně hospitalizací, méně návštěv u lékaře, návrat dětí do rodin
„Výsledky jsou překvapivě dobré, 96 % náhodně vybraných rodin v bytové nouzi bylo schopno udržet si s poskytnutou podporou městský nájemní byt po dobu jednoho roku, každá z nich tedy strávila v běžném bydlení v průměru 11,8 měsíce. Oproti tomu ve skupině kontrolní šlo v průměru jen o 2,7 měsíce. Ukázalo se, také že tento přístup navrací děti do rodin, zlepšuje zdravotní stav rodičů a dětí a šetří veřejné prostředky,” říká Štěpán Ripka, vedoucí výzkumného týmu z Ostravské univerzity.
Stávající systém podpory pro rodiny v bytové nouzi neumožňuje rychlý přístup k bydlení
Intervence Rapid Re-Housingu vedla po 12 měsících k 2,11krát vyšší šanci jistoty bydlení domácností. Naopak dvojnásobně se snížilo riziko, že některý z členů domácnosti bude muset být ošetřován na pohotovosti, 4,5krát nižší bylo riziko, že některý z členů domácnosti využije rychlou záchrannou službu a 3,1krát se snížilo riziko, že některý z členů domácnosti bude hospitalizován.
Znamená to, že díky intervenci ubylo jen během prvních dvanácti měsíců po nastěhování 106 návštěv pohotovosti a 51 výjezdů záchranné služby a nedošlo ke 39 hospitalizacím. Děti nemusely díky projektu strávit celkem 3 984 dní v ústavní a pěstounské péči.
Housing First navrací děti do rodin
Housing First zlepšuje zdravotní stav dětí i rodičů
„Já jsem teď byla na pár brigádách a mám pocit, že můžu nastoupit normálně do práce. Pořád mám dluhy a různé problémy, ale to zásadní teď nechybí – bydlení. A co je hlavní, moje dcera je teď nejspokojenější, co ji znám, ve škole ji pořád chválí, to mi dává hroznou sílu,“ popisuje svou zkušenost s projektem paní Zuzana, jedna z klientek.
Cost-benefit analýza
Analýza zkoumající poměr nákladů a úspor projektu, ukázala, že každá rodina ušetřila během jednoho roku od nastěhování v průměru 31 477 korun z veřejných rozpočtů, což pro podpořených 50 rodin odpovídá celkové úspoře 1 573 850 korun.
„V Brně byl na základě inovačního řešení vytvořen Akční plán ukončování bezdomovectví rodin do roku 2025. Podle tohoto strategického materiálu je potřeba přidělit 100 bytů ročně rodinám v bytové nouzi, aby se město Brno dostalo na funkční nulu v bezdomovectví rodin. Také je potřeba zajistit potřebný počet kapacit sociálních pracovníků a odpovídající infrastrukturu z hlediska koordinace celého systému Magistrátem,” dodává Vít Lesák, poradce pro ukončování bezdomovectví z Platformy pro sociální bydlení.
Bezdomovectví je možné řešit systémově
Studie prokázala, že pro ukončování bezdomovectví rodin není třeba selekce u vstupu do programu. Až 96 % náhodně vybraných rodin v bytové nouzi bylo schopno udržet si s podporou bydlení po dobu jednoho roku. Tak vysoké číslo dokazuje, že bezdomovectví je možné řešit systémově poskytnutím bydlení a adekvátní podpory.
„Celkově jde o významný rigorózní a především výsostně užitečný výzkum, který může pomoci nejen zvýšit účinnost věřejné podpory poskytované rodinám vystaveným bezdomovectví, ale ovlivnit úroveň celospolečenské debaty o efektivitě veřejných opatření,” komentuje výzkum prof. Štěpán Jurajda, recenzent závěrečné zprávy za CERGE-EI.
Plné výsledky ročního výzkumu: