Platforma pro sociální bydlení

12. 10. 2020

Vláda chce vzít 16 mld. plánovaných na Operační program zaměstnanost a utratit je za beton. Ohrožená je řada základních veřejných služeb

Vláda České republiky má ve čtvrtek 15. října projednat Návrh rozdělení alokace pro Českou republiku v programovém období 2021–2027 mezi operační programy. Tento dokument má po schválení ze strany EU stanovit rámec pro čerpání evropských peněz na další období. Návrh hodlá také o 16 miliard snížit podporu programu OPZ+, který se zaměřuje na podporu sociálních služeb a zaměstnanosti. Z EU fondů se již nyní hradí řada základních veřejných služeb a mandatorních výdajů státu, projekty ovšem mimo jiné také pomáhají řešit dopady pandemie COVID-19, které se budou dále prohlubovat.

Svůj nesouhlas s návrhem již vyjádřily některé kraje a ministerstva či Unie zaměstnavatelských svazů nebo ČMKOS. Platforma pro sociální bydlení se k těmto aktérům přidává. 

„Změny navržené v dokumentu jsou neopodstatněné, nejsou v souladu s dosud schválenými strategiemi a dokumenty a mohou mít vážný dopad na kvalitu života v ČR,“ odmítá navržené úpravy alokací předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka. Současný upravený návrh počítá se snížením podílu ESF+ na celkové alokaci z původně navržených 14 % na 10 %. Takové snížení má největší dopad na program OPZ+, jehož alokace by se měla snížit o 600 mil. EUR z 1,6 mld. EUR na 1 mld. EUR. „Vláda nemá v souvislosti s přesuny prostředků žádný plán, jak takto pokrácené peníze využít efektivně a které problémy řešit prioritně,“ dodává Štěpán Ripka. Prostředky, které česká vláda nepřidělí z ESF+, bude přitom muset pokrýt z vlastních zdrojů, anebo je zásadně omezit.

„Intervence z ESF+ řeší především sociální kohezi společnosti, jak v oblasti zaměstnanosti, tak sociální integrace a vzdělávání. S ohledem na současnou situaci vyvolanou epidemií COVID-19 lze v příštích letech oprávněně očekávat pokles růstu ekonomiky, případně i její propad, což bude mít dopad na ekonomickou situaci řady obyvatel,“ říká ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák a dodává, že již nyní je bezmála desetina populace ČR ohrožena příjmovou chudobou. Platforma pro sociální bydlení proto požaduje buďto ponechat alokace do fondů OPZ+ beze změn na původní částce 1,6 mld. EUR, nebo je krátit poměrně. V takovém případě by výsledná částka proporčně odpovídala celkovému krácení a zachovala poměr 8,3 % z celkové alokace, byla by tedy stanovena ve výši 1,48 mld. EUR. 

Intervence z ESF+ čerpané především prostřednictvím OPZ+ přispívají k řešení problémů, u nichž v programovém období 2021–2027 hrozí jejich reálné prohloubení. Jedná se o podporu fungování sociálních služeb, programů na zajištění dostupného bydlení, programů na podporu zaměstnanosti. „Pokud dojde k výraznému omezení prostředků z tohoto fondu, je potřeba jasně stanovit, jaké intervence budou poníženy či zrušeny a z jakých jiných veřejných prostředků budou financovány, ať už půjde o krajský či státní rozpočet,“ připomíná Vít Lesák.

Fondy OPZ navíc dosud fungovaly velmi dobře. Na konci roku 2016 byla vyčerpána téměř polovina prostředků z OPZ, na konci roku 2017 byl rozpočet OPZ již ze dvou třetin přidělen na jednotlivé projekty. Zároveň se podařilo o rok dříve splnit povinný milník čerpání. I na konci roku 2019 bylo čerpání programu OPZ hodnoceno jako úspěšné a program byl i z pohledu MMR hodnocen jako program s „nízkou mírou rizika“. „Je tedy otázka, proč krátit něco, co dlouhodobě funguje,“ podotýká Štěpán Ripka. Dalším důvodem zachování alokace je stárnutí populace a nová možnost financovat ze zdrojů ESF+ také projekty pro
seniory.

Návrh dále předpokládá přesun 25 % prostředků z ESF+ do Fondu soudržnosti (FS) zaměřeného na rozvoj infrastruktury, přičemž tento přesun není nijak argumentovaný. Transparency International přitom upozorňuje, že přesun prostředků z evropských fondů do infrastrukturních projektů může zvýšit riziko korupce. „Není nijak prokázána nadbytečnost investic do lidí a naopak nedostatečnost investic například do dopravních staveb. Tento přesun je neopodstatněný, zvláště v situaci, kdy se do FS nepřesouvají žádné prostředky z EFRR, ale pouze prostředky z ESF+. S oběma přesuny zásadně nesouhlasíme,“ uzavírá za
Platformu pro sociální bydlení Štěpán Ripka.

Facebook
Twitter