Platforma pro sociální bydlení

21. 12. 2022

Systémová opatření proti energetické krizi? Státu zůstává mnoho úkolů i pro příští rok

Podle expertů a expertek sociálních a ekologických organizací, které v rámci společné kampaně Energie lidem! představily vlastní komplexní balíček 11 systémových opatření pro řešení a předcházení dopadů energetické krize a prevenci energetické chudoby [1], se zatím státu nepodařilo plně realizovat žádné ze stěžejních opatření, naopak více než jen první kroky vláda udělala ve 4 z 11 opatření.

Významného posunu vláda dosáhla ve 2 z 11 opatření a sice v zastropování cen energií a reformě příspěvku na bydlení. Další 2 z 11 opatření jsou na půli cesty, jedná se o zákon o podpoře v bydlení a novelu energetického zákona zavádějící možnost sdílení levné a čisté lokální elektřiny.

Pouze první kroky správným směrem učinila vláda ve 4 z 11 opatření:

  • ochraně zranitelných zákazníků a domácností ohrožených energetickou chudobou,
  • změně vyhlášky o rozúčtování tepla a teplé vody v bytových domech, aby motivovala k úsporám,
  • podpoře zateplování, solárních střech a bezplatného poradenství přístupných i pro nízkopříjmové domácnosti,
  • přípravě energetické koncepce založené na masivním rozvoji obnovitelných zdrojů a maximálních úsporách energie.

3 z 11 opatření vláda nezačala řešit vůbec. Jedná se o výrazné navýšení alokací pro pořizování, rekonstrukce a výstavbu sociálního bydlení, ochranou nájemníků před zvyšováním nájmů a cen energií a pomocí obcím získat kontrolu nad teplárnami a dalšími energetikými podniky, které je zásobují.

Platforma pro sociální bydlení, Za bydlení, Hnutí DUHA, Re-set, Greenpeace ČR, Centrum pro dopravu a energetiku, Limity jsme my a Fridays for Future prosazují zmíněná systémová opatření, za jejichž přijetí jsou zodpovědní zejména vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

V rámci kampaně Energie lidem organizace a iniciativy také organizují svépomocné skupiny, které pomáhají zateplovat okna, aby unikalo méně tepla a snižovala se spotřeba. Kampaň také informuje veřejnost o možnostech snižování spotřeby energie rychlými opatřeními a o dostupné státní podpoře, aby se ji lidé, kteří na ni mají nárok, nebáli využít. Provozuje web www.energielidem.cz a distribuuje i tištěné brožury.

Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení říká:

“Ministerstvo pro místní rozvoj společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí úspěšně spolupracuje a připravuje podklady k mezirezortním jednáním a dalším krokům, které povedou k přijetí zákona o podpoře v bydlení. Nesmíme se ale spokojit s tím, že se něco děje. Potřebujeme pořád myslet na ty, na které má přijetí a implementace funkční legislativy nebo její absence klíčový dopad – na tisíce domácnosti, které čelí bytové nouzi, nadměrným nákladům na bydlení a chudobě. Víra, že zákon bude přijat v adekvátní podobě je důležitá a stejně tak podstatné je úsilí – naše podněty jsme odevzdali ministrům Bartošovi a Jurečkovi s tím, že z procesů příprav neodcházíme, jsme součástí jednání pracovních skupin a jako Platforma pro sociální bydlení i v iniciativě Za bydlení jsme připraveni být i nadále hlídacím psem. Neřešením bytové nouze prohlubujeme problémy s celospolečenským dopadem – chudobu (nejenom energetickou chudobu), obchod s chudobou, nedostupnost bydlení, živoření nejohroženějších cílových skupin – rodin s dětmi i seniorek a seniorů.”

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA říká:

“Vláda udělala první kroky v oblasti zpřístupnění zásadnějších energetických úspor a čisté lokální elektřiny jako je nová Zelená úsporám Light či projednávaná novela energetického zákona, přinášející komunitní energetiku a ochranu úzké skupiny zranitelných zákazníků. Pokud však chce sociální dopady energetické krize opravdu vyřešit a odstranit energetickou chudobu, která se týkala téměř každého desátého člověka už před nárůstem cen energií, musí jednak přidat na tempu a jednak být ambicióznější. Dílčí zateplení domu nepomůže dost a je nutné zpřístupnit nízkopříjmovým domácnostem i komplexní renovace. Zranitelný zákazník definovaný jen zdravotním stavem musí být doplněn domácností ohroženou energetickou chudobou a konečně zavedena tolik skloňovaná cílená pomoc.” 

Barbora Jelínková z Re-set: Platformy pro sociální a ekologickou transformaci říká:

Na rozdíl od zahraničí není v ČR situace lidí žijících v nájmu vůbec tématem. Přestože lidé žijící v nájemních bytech tvoří v celkové populaci ČR jen 16 %, z populace v energetické chudobě to je téměř třikrát tolik (46 %). Jak ukazují výsledky studie o energetické chudobě zpracované Platformou pro sociální bydlení, Hnutí DUHA a Ostravskou univerzitou, právě lidé v nájemních bytech jsou nejpočetnější skupinou domácností v energetické chudobě. A právě nájemní byty jsou většinou ty, které jsou nejvíce energeticky náročné. Přesto jsme se v ochraně lidí žijících v nájmu nikam nedostali. Nadále tak hrozí řetězení krátkodobých smluv a jejich náhlé ukončování, další zvyšování nájmů vedle zvyšování cen energií nebo odříznutí od energií. Například skotská premiérka Nicola Sturgeon vyhlásila v září zmrazení nájmů do konce března 2023 a moratorium na vystěhovávání nájemníků, kteří nezvládají platit zvyšující se nájmy a stoupající ceny energií. V následujícím roce by měla být přijata další legislativa, která by měla zvýšit práva nájemnic a nájemníků a zavést regulaci krátkodobých pronájmů. Jenže u nás nejsme ani tam, aby o něčem takovém vůbec probíhala diskuze. Lze se tak spoléhat pouze na dobrou vůli některých ojedinělých majitelů, kteří se rozhodnou nezvedat nájem, případně jej snížit v poměru ke zvyšujícím se cenám energií. A to je málo.

Jaroslav Bican z Greenpeace ČR, uvádí:

“Současné zastropování koncových cen elektřiny a plynu přináší základní jistotu, že v případě výkyvů cen nebo ukončení fixace ve smlouvě nedopadne prudké zvýšení přímo na spotřebitele a jejich účty nevyskočí do astronomických výšek. Cenový strop je ale schválený pouze pro rok 2023. Už teď je však zřejmé, že ceny budou vysoké i v dalším roce. Proto, pokud vláda z nějakého důvodu neprodlouží zastropování do roku 2024, hrozí sociální pohroma značných rozměrů. Z toho důvodu by se vláda měla co nejdříve zabývat i nadcházející topnou sezónou. A nejenom to, relativně vysoká úroveň zastropování cen elektřiny a plynu si žádá další opatření. Lze například ocenit, že Ministerstvo pro místní rozvoj projevilo vůli upravit vyhlášku o rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu, aby oproti její aktuální podobě co nejvíce motivovala spotřebitele k šetření. Klíčové však bude, zda ministerstvo svoji snahu dotáhne do konce.”

Veronika Dombrovská z Limity jsme my! říká:

“Venku je pod nulou a mnozí z nás si doma nemůžou dovolit zatopit ani na 18 stupňů. Naše svépomocné zateplovací brigády pomohly ušetřit desítkám lidí, nicméně systémové kroky vlády jsou v tomto kontextu pomalé a nedostatečně ambiciózní. Dokud bude ale energetika v rukou oligarchů propojených s politiky, nemůžeme ani čekat, že by stát mohl krizi nějak smysluplně vyřešit. Potřebujeme zrušit miliardáře, kteří na krizi vydělávají a zajistit rozvoj obnovitelné energetiky ve správě obcí a komunit.”

Informace pro editorky a editory:

[1] https://energielidem.cz/sites/default/files/Politicke_pozadavky_Energie_lidem.pdf

[2] https://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2022/12/soc_bydleni_1_final.pdf

[3] https://www.hnutiduha.cz/publikace/studie-potencialu-komunitni-energetiky-v-obcich-bytovych-domech-cr.

Podrobný přehled naplňování jednotlivých systémových řešení

1) Zásah do trhu pro snížení a stabilizaci cen energií, aby vůbec bylo možné situaci zvládnout

  • účel: odstranění rizika extrémních cen a neschopnosti velké většiny spotřebitelů uhradit účty
  • stav: Vláda zastropovala na rok 2023 koncové ceny elektřiny a plynu (včetně cen pro teplárny) na úrovni 6 Kč/kWh resp. 3 Kč kWh, což brání extrémním cenám a dává spotřebitelům jistotu, že ceny nevystoupají nad uvedenou úroveň, zároveň to však motivuje k úsporám. Relativně vysoká hladina zastropování ovšem vyžaduje další sociální opatření už konkrétně zacílená na skupiny obyvatel nejvíce ohrožené energetickou chudobou. Zastropování je schválené pouze na rok, takže vzhledem k tomu, že vysoké ceny pravděpodobně přetrvají delší dobu, bude nutné stropy na ceny elektřiny a plynu dále prodloužit. Kdyby se tak nestalo, v sociálních problémech by se ocitly široké skupiny lidí.
  • hodnocení: významný posun

2) Zvyšování povědomí, pravidelná aktualizace výše a zjednodušení příspěvku na bydlení, aby rychle a efektivně pomohl domácnostem, které nezvládají pokrýt náklady na energie

  • účel: zajištění efektivní a dostupné pomoci lidem, jenž nedokáží z důvodu nízkých příjmů a prohlubující se chudoby pokrýt rostoucí náklady na bydlení a energie a zlepšit současný stav, kdy kvůli administrativní náročnosti, stigmatizaci a nedostatečnému povědomí čerpá příspěvek na bydlení jen menšina oprávněných žadatelů
  • stav: Pokud prezident podepíše parlamentem schválenou vládní novelu zákona o státní sociální podpoře, bude příspěvek na bydlení od ledna 2024 efektivnějším a spravedlivějším nástrojem prevence a řešení bytové nouze:
    1) Má být sjednocena hranice nákladů na bydlení v poměru k příjmům na 30 % napříč ČR (tedy i pro Prahu).
    2) Má být zrušena fikce příjmu ve výši životního minima.
    3) Má dojít hlubším úpravám skupin a navýšení základních částek normativních nákladů na bydlení. U jednočlenných domácností bude toto navýšení nejvýznamnější, neboť budou sjednoceny s dvoučlennými domácnostmi. U nájmů a podnájmů se od ledna má rozdělení normativů změnit dle velikosti obce tak, že se budou řadit jen do tří kategorií. Tu první bude tvořit Praha a Brno, druhou města nad 70 tisíc obyvatel a třetí ostatní obce. V bytě družstevním, vlastním nebo užívaném na základě služebnosti, kde se normativy nedělí dle velikosti obce, ale jen podle počtu osob v domácnosti, se jedno- a dvoučlenné domácnosti opět slučují.
    4) Má dojít k zachování rekreačních objektů pro nárok na příspěvek na bydlení pro rok 2023.
  •  
  • MPSV se také snaží zlepšit dostupnost příspěvku, o příspěvek se dá požádat online přes aplikaci MPSV a od 1. října 2022 je možné prokazovat náklady na bydlení a příjmy rodiny jen dvakrát ročně.
  • Navzdory významnému posunu zde zůstává prostor pro další zvyšování efektivnosti PnB. Ani po zavedení avizovaných změn skupin pro stanovení normativních nákladů na bydlení totiž nebude příspěvek zohledňovat reálné ceny u různě velkých obcí (například Olomouc/Plzeň je ve stejné kategorii jako Havířov). Nové skupiny také vůbec nezahrnují větší domácnosti (s 5 a více členy), které mají vyšší náklady na služby.
  • Problematické také zůstává významné zpožďování vyplácení PnB v důsledku poddimenzovaní úřadů práce,  fatální je situace v Praze.
  • Na místě je také další zvyšování povědomí veřejnosti o PnB, jehož využívání podle čísel zatím není o moc větší než v minulosti.
  • hodnocení: významný posun

3) Zákaz odpojení od energií a sociální slevy jako ochrana zranitelných zákazníků a domácností ohrožených energetickou chudobou

  • účel: cílená a zároveň automatická pomoc, které v krizové situaci pokryje domácnosti, které nežádají o příspěvek na bydlení a přesto výše účtů za energie způsobuje jejich pád do energetické chudoby
  • stav: Vláda připravila a prosadila novelu energetického zákona, která umožňuje nastavení úsporného tarifu (slevy na plyn, elektřinu či teplo), ale prozatím ji využila jen pro plošný úsporný tarif, který nevyřešil problémy ohrožených domácností. Vláda připravila a prosadila novelu energetického zákona, která umožňuje stanovení cenových stropů pro elektřinu a plyn (včetně plynu pro výrobu tepla v teplárnách), ale využila ji zatím jen pro plošné stropy, které jsou prevencí extrémních cen pro spotřebitele, ale nechrání dostatečně domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Ministerstvo průmyslu předložilo další novelu energetického zákona (tzv. Lex OZE 2), kde je definice zranitelného zákazníka, ovšem omezuje se pouze na osoby závislé na přístrojích a zdravotně hendikepované.
  • hodnocení: pouze první krok

4) Změna vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu pro motivaci domácností šetřit energií v bytových domech

  • účel: zvýšení motivace šetřit teplem a teplou vodou v bytových domech zavedením principu, že každý platí podle své spotřeby
  • stav: Ministerstvo pro místní rozvoj v listopadu vydalo tiskovou zprávu, že je nutné udělat revizi stávajících vyhlášek souvisejících s rozúčtováním tepla v centrálně vytápěných domech, aby předpisy týkající se tohoto rozúčtování co nejvíce motivovaly spotřebitele k šetření, což současná úprava neplní. Ministerstvo se proto obrátilo na odbornou veřejnost disponující potřebnými vědomostmi a daty a nabídlo jí možnost účastnit se přípravných prací na těchto úpravách. Deklarovanou snahu uvedenou vyhlášku upravit je třeba přivítat, jedná se však zatím o první náznak změny bez konkrétních výsledků a parametrů, jak by výsledná podoba vyhlášky měla vypadat.
  • hodnocení: pouze první krok

5) Přijetí zákona o podpoře v bydlení, který umožní vybudování sítě kontaktních míst bydlení ve všech obcích s rozšířenou působností a sítě terénních služeb prevence ztráty bydlení

  • účel: zavedení efektivního systému prevence a pomoci domácnostem ohroženým bytovou nouzí, který bude reflektovat mj. současnou prohlubující se hrozbu energetické chudoby
  • stav: V současné době finalizuje MMR v spolugesci s MPSV návrh zákona na podporu v bydlení, který by měl koncem roku 2023 být předložen ke schválení Vládě, v Parlamentu projednán v roce 2024 a v účinnost vejít nejpozději začátkem roku 2025. Návrh Zákona se opírá o fungující přístupy a řešení prevence a ukončování bytové nouze jako je asistence v bydlení, bydlení s garancí a široká dostupná nízkoprahová síť poradenství a prevence v podobě tzv. kontaktních míst pro bydlení. Do tvorby zákona jsou formou pravidelných konzultací a setkávání vtahování klíčoví aktéři, jako jsou obce, kraje, majitelé bytů i poskytovatelé sociálních služeb či garancí a lidé se zkušeností vyloučení z bydlení.
  • hodnocení: na půl cesty

6) Výrazné navýšení alokací pro pořizování, rekonstrukce a výstavbu sociálního bydlení.

  • účel: zajistit dostupné energeticky efektivní bydlení lidem, jenž na trhu nedosáhnou na adekvátní bydlení s přijatelnými náklady na energie (energetický chudoba v nájemním bydlení způsobené nízkými příjmy a vysokou energetickou náročností bydlení je největší část energetické chudoby v ČR)
  • stav: Aktuální podpora sociálního bydlení se téměř výhradně koncentruje v Integrovaném regionálním operačním programu, jehož alokace pro tuto kapitolu odpovídá cca 2,5 mld. Kč do roku 2027. Absorpční kapacita obcí a nestátních organizací byla přitom už před současnou krizí téměř pětinásobná. Požadujeme proto alokaci minimálně 2 mld. Kč ročně na pořizování, rekonstrukce a výstavbu sociálních bytů. Tato alokace by byla kombinací národních a evropských zdrojů. Sociální bydlení rekonstruované s podporou z veřejných zdrojů musí splňovat energetické požadavky kladené na bytové domy v programu Nová zelená úsporám, aby jeho obyvatele nezatěžovaly další náklady na energie. Podobně nové budovy musí naplňovat zvýšené požadavky na úrovni výstavby veřejných budov z OPŽP.
  • Vláda momentálně jedná o navýšení alokací a možném úvěru z Národního plánu obnovy. Je potřeba, aby do jejich požadavků a plánů byly vyčleněny odpovídající prostředky pro pořizování, rekonstrukci a výstavbu sociálního bydlení. Další významné prostředky by měly být do budování sociálního bydlení a jeho energetického zefektivňování určitě vyčleněné z Klimatického sociálního fondu. V neposlední řadě pak nadále spatřujeme potřebu zpětné realokace prostředků Fondu soudržnosti do Evropského sociálního fondu (ESF+), a to v celkové 10% výši.
  • hodnocení: žádný posun

7) Ochrana nájemnic a nájemníků pro dostupné bydlení jako základní podmínka prevence energetické chudoby

  • účel: zajištění stability v nájemním bydlení, prevence nespravedlivého přenášení nákladů na energie (či snížení spotřeby energií) na nájemníky bez možnosti řešení
  • stav: Na rozdíl od zahraničí není v ČR situace lidí žijících v nájmu vůbec tématem. Přestože lidé žijící v nájemních bytech tvoří v celkové populaci ČR jen 16 %, z populace v energetické chudobě to je téměř třikrát tolik (46 %). Jak ukazují výsledky studie o energetické chudobě zpracované Platformou pro sociální bydlení, Hnutím DUHA a Ostravskou univerzitou [2], právě lidé v nájemních bytech jsou nejpočetnější skupinou domácností v energetické chudobě. A právě nájemní byty jsou většinou ty, které jsou nejvíce energeticky náročné. Nadále tak hrozí řetězení krátkodobých smluv a jejich náhlé ukončování, další zvyšování nájmů vedle zvyšování cen energií nebo odříznutí od energií. Například skotská premiérka Nicola Sturgeon vyhlásila v září zmrazení nájmů do konce března 2023 a moratorium na vystěhovávání nájemníků, kteří nezvládají platit zvyšující se nájmy a stoupající ceny energií. V následujícím roce by měla být přijata další legislativa, která by měla zvýšit práva nájemnic a nájemníků a zavést regulaci krátkodobých pronájmů.
  • hodnocení: žádný posun

8) Podpora zateplování, solárních střech a bezplatného poradenství přístupných i pro nízkopříjmové, aby si každý mohl zajistit trvalé snížení spotřeby drahé energie

  • účel: zajistit, že domácnosti nejvíce ohrožené energetickou chudobou budou mít reálnou možnost a schopnost využít dotačních programů (jako je Nová zelená úsporám) a snížit svoje náklady na energie.
  • stav: Ministerstvo životního prostředí otevřelo program Nová zelená úsporám Light, který je sice zaměřený na důchodce a domácnosti pobírající příspěvek na bydlení, ale umožňuje jen dílčí (do 150 000 Kč) renovace rodinných domů. Pro řešení energetické chudoby je potřeba rozšířit nabídku i o komplexní energetické renovace pro nízkopříjmové skupiny, bezplatní poradenství a programy pro bytové domy s nízkopříjmovými vlastníky či nájemníky bytů.
  • hodnocení: pouze první krok

9) Komunitní obnovitelné zdroje a sdílení lokální čisté elektřiny v rukou lidí pro nezávislost na drahých dodávkách ze sítě.

  • účel: Umožnit zakládání energetických společenství a sdílení elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů (například fotovoltaik na střechách rodinných domů, radnic, škol, farem) pro nahrazení části drahých dodávek ze sítě. Podle studie EGÚ Brno mohou projekty obnovitelné komunitní energetiky obcí a bytových domů v ČR vyrobit potenciál 12 715 GWh elektřiny, tedy pokrýt 79 % spotřeby domácností. [3]
  • stav: Ministerstvo průmyslu předložilo novelu energetického zákona, která zavádí komunitní energetiku a další ministerstva ji připomínkami vylepšují. Vláda musí ještě novelu schválit a prosadit v Parlamentu.
  • hodnocení: na půl cesty

10) Založení fondu pro podporu odkupování městských energetických podniků městy a transformaci teplárenských soustav.

  • účel: Přenesení zajišťování základních energetických potřeb obyvatelstva měst do rukou samospráv a vytvoření možnosti nastavení sociální cenové politiky a jednodušší budování komunitní energetiky ve městech.
  • stav: Přestože řada měst se i vinou nešťastně pojatých privatizací a vlastnických poměrů potýká s výrazně rostoucími cenami tepla a projevuje zájem získat městskou energetiku zpět do vlastních rukou, od státu v tom dosud nemají potřebnou podporu.
  • hodnocení: žádný posun

11) Energetická koncepce státu založená na masivním rozvoji obnovitelných zdrojů a maximálních úsporách energie pro nezávislosti na drahých fosilních palivech.

  • účel: Změnit dosavadní plány postavené na zvyšování podílu zemního plynu a omezeném využívání obnovitelných zdrojů, které jsou v současné době nepoužitelné a nastavit energetickou koncepci státu s ohledem na sociálně únosnou energetiku, snižování emisí skleníkových plynů a nezávislost energetiky EU postavenou na obnovitelných zdrojích a energetických úsporách.
  • stav: Energetická koncepce má být dle programového prohlášení vlády připravena v roce 2023. V roce 2022 vyjednávalo české předsednictví nastavení evropské legislativy z níž koncepce vyjde.
  • hodnocení: pouze první krok