Společné vyjádření
Společné vyjádření Centra pro společenské otázky – SPOT a Platformy pro sociální bydlení ke zpochybňování analytických výstupů k dávkové reformě
23. 1. 2025, Praha
V následujícím textu reagujeme na veřejná vyjádření pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky směrem k analýze „Dávková reforma – hlavní problémy a rizika”. Můžeme reagovat pouze na veřejná vyjádření, jelikož žádnou písemnou ani formální reakci na analýzu jsme dosud neobdrželi.
Naše organizace již řadu let vytvářejí analýzy a sbírají data popisující kvalitu života v České republice se zaměřením na sociální nerovnosti a důstojnost života ekonomicky nižších tříd. Státní správa a politici a političky se na ně běžně odkazují a tyto analýzy v některých případech slouží jako podklady pro tvorbu evidence based politik, což je ostatně jedním z našich cílů – kvalitní sociální politika, která pomáhá i těm nejzranitelnějším a zároveň je nastavena transparentně a efektivně.
Nepřijde nám tudíž správné, aby politici zpochybňovali kredibilitu našich výstupů bez konzultace nad metodologií a podklady, ze kterých vycházíme, čistě proto, že jsme k jejich práci v tuto chvíli kritičtí. Domnělé mezery analýzy, na které pan ministr Jurečka ve veřejném prostoru odkazuje, jsou snadno vysvětlitelné a vycházejí často z nedostatečně pečlivého prostudování analýzy.
Opakovaně se vracíme k apelu, že pokud má předkladatel jiné odhady dopadů revize dávek, měl by zveřejnit kalkulačku, která občanům a občankám umožní si dopad spočítat bez nutné znalosti pokročilé datové analýzy.
Pro pořádek rozebereme konkrétní námitky vůči analýze
V podcastu Ptám se já, uvedl ministr Jurečka, že v příkladu čtyřčlenné rodiny nepočítáme v analýze maximální možnou výši rodičovského příspěvku. Toto tvrzení zopakoval i na Výboru pro sociální politiku a v Otázkách Václava Moravce.
Ano, teoreticky je možné čerpat vyšší rodičovský příspěvek ve zkrácené lhůtě. Náš model počítal s nástupem dítěte do školky ve 3,5 letech. Dopadům revize MPSV jsme tímto ale paradoxně pomohli. Zvednutí rodičovského příspěvku totiž rodině sníží pracovní bonus (který na rozdíl od ostatních příkladů rodina má v jiné než symbolické výši), a tedy na tom bude při vyšším rodičovském příspěvku hůř. Toto je způsobeno nelogickým vzájemným se krácením příspěvků od státu.
V konkrétních číslech: V modelu počítáme rodičovský příspěvek 9 334 Kč měsíčně, což je průměrná výše při nástupu do školky ve 3,5 letech. Kdyby dítě nastoupilo do školky přesně ve 3 letech, bude rodičovský příspěvek činit 11 000 Kč, ale rodina kvůli krácení ostatních dávek přijde o dalších 105 Kč měsíčně a bude na tom hůř než s nižším rodičovským příspěvkem. Tedy nepřijde o 4 278 Kč, ale o 4 383 Kč oproti stávajícímu stavu.
V Otázkách Václava Moravce a na Výboru pro sociální politiku pan ministr uvedl, že používáme vyšší hodnoty, než za kolik se dá najít bydlení ve Frýdku-Místku (který používáme jako příklad v jednom z modelů). V modelu používáme nájem ve výši 12 360 Kč za byt o výměře 60m², což je průměrný nájem vycházející z cenové mapy ministerstva financí. Abychom vyšli vstříc argumentu, že rodina pobírající sociální dávky má šetřit, používáme podprůměrný výměr prostoru, tedy byt pro čtyři osoby menší, než je v česku standard. Jestli se skutečně jedná o nadhodnocený nájem, může napovědět i krátké nahlédnutí na portál Sreality, kde ke 20. 1. 2025 nacházíme konkrétně jeden relevantně levnější byt obdobné velikosti, než kolik uvádíme v modelu.
Ano, na trhu se dá najít levnější bydlení, než které ukazuje cenová mapa. Často za cenu výrazného snižování životního standardu. Zároveň ale nelze očekávat, že se 300 000 lidí, kteří dnes pobírají příspěvek na bydlení, bude neustále stěhovat do nejlevnějšího možného prostoru, který je zrovna na trhu k dispozici. Časté stěhování, byť za účelem finanční optimalizace bydlení, může vést k destabilizaci rodin a například ke vzniku problémů dětí ve vzdělávání v důsledku častého střídání škol. Navíc stěhování jako takové je často poměrně vysoký jednorázový náklad.
K argumentu pana ministra Jurečky z Výboru pro sociální politiku, že v modelu dopadu na samoživitelky nepočítáme do jejích příjmů výživné, můžeme doplnit jen: Ano, počítáme. Druhý řádek příjmů, 2 500 kč měsíčně.
Společenská diskuze o vhodné alokaci sociálních dávek je důležitá a přínosná, neměly by ji ale zkreslovat zavádějící a nepřesné informace, zvláště u témat, které si lidé mimo obor nemohou samostatně spočítat.
Kontaktní osoba za Platformu pro sociální bydlení:
Mikoláš Opletal
+420 774 645 467
mikolas.opletal@socialnibydleni.org