„Není to jenom o stavebním zákoně, potřebujeme řešit celý ekosystém bydlení v Česku,” Platforma pro sociální bydlení představila souhrnnou odbornou analýzu a doporučení k řešení krize bydlení

Celé znění tiskové zprávy najdete zde.

Analýzu si můžete přečíst zde: https://1url.cz/@analyzabydleni

K dnešnímu dni vydala Platforma pro sociální bydlení novou rozsáhlou analýzu zaměřenou na řešení prohlubující se finanční nedostupnosti bydlení a to v situaci, kdy se bydlení v nájmu, které by mělo být flexibilní volbou, proměnilo v hlavní rizikový faktor příjmové chudoby nízko a středně příjmových domácností v České republice. Publikace nazvaná „Nájmy, energie, daně, dávky, veřejná výstavba: řešení krize bydlení existují” je souhrnnou prací několika subjektů, které se v oblasti bydlení dlouhodobě pohybují a v rámci své odbornosti navrhují možnosti, jak v krátkém časovém horizontu zmírnit krizi bydlení.

„V analýze vyčíslujeme různé možnosti, které by mohl stát využít k tomu, aby citelně a ve stávajícím volebním období snížil závažnost krize bydlení. Protože i z celoevropského srovnání víme, že se sama nevyřeší a aktivní role státu je nezbytná. S kolegy a kolegyněmi z Asociace pro mezinárodní otázky, Sdružení nájemníků ČR, PAQ Research a Ostravské univerzity jsme proto vybrali a rozpracovali opatření, u kterých víme, že by při schválení vedla k zlepšení situace třeba už do dvou let. A to je zásadní, protože jakkoliv má například smysl mít dobrý stavební zákon, tak jakýkoliv dopad nové výstavby, byť dobře zacílené, se projeví až třeba za deset let, přitom už včera bylo pozdě,” vysvětluje kontext publikace advocacy officer Platformy pro sociální bydlení Mikoláš Opletal.

Jedním ze stěžejních zjištění je zásadní zhoršení situace rodin v nájmu. „Na základě dat lze říct, že život v nájmu je v České republice hlavním rizikovým faktorem chudoby v posledních letech,” říká analytik Platformy pro sociální bydlení Jan Klusáček. „Mezi roky 2019 a 2024 se počet úplných rodin v nájmu, které jsou v příjmové chudobě, zvýšil o 190 000, u samoživitelek v nájmu vidíme nárůst o 90 000. To je ve značném protikladu oproti například osaměle žijícím seniorkám, kterých je oproti minulosti v příjmové chudobě naopak o 90 000 méně. Rozdíl mezi těmito typy domácností je zřejmý – jedny žijí v nájmu, druhé ve vlastním bydlení. V Česku zkrátka chybí finančně dostupné nájemní bydlení. Je dobře, že se pro jeho podporu v minulém období vytvořila pravidla a know-how, nyní je ale potřeba do jeho realizace masivně zainvestovat,” doplňuje Klusáček.

Dalším zásadním faktorem chudoby v Česku je pak energetická chudoba. „Řešení energetické chudoby musí stát na dvou nohou. První z nich je zlepšování energetické efektivnosti budov, to ale trvá, proto je na místě i přímá podpora domácností, na které energetická chudoba dopadá nejvíce. Z domácností v energetické chudobě celé dvě třetiny potřebují oba tyto druhy podpory,” vysvětluje Kristina Zindulková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky. „Pro některé domácnosti by se situace mohla při zavedení emisních povolenek ETS2 ještě zhoršit řádově o několik stovek korun měsíčně. To pochopitelně není žádoucí, pokud se jedná o domácnosti, které jsou už nyní v energetické chudobě. ETS2 ale umožňuje tento dopad na zranitelné domácnosti zcela kompenzovat a přitom podpořit i investiční opatření. Nejsnažším nástrojem zacílení této podpory by pro nás byla nová dávka státní sociální pomoci. Ta ale nově kvůli energetickému paušálu omezuje možnost dokládat vlastní náklady na energie, paušál přitom nestačí obzvlášť pro domácnosti s nadměrnými náklady na energie v energetické chudobě. Pro rychlé řešení energetické chudoby a zároveň dopadů ETS2 tedy dává smysl rozšířit možnost dokládání nákladů pro všechny energeticky chudé domácnosti a valorizovat výši energetického paušálu i částky na tuhá paliva,” říká Zindulková.

Na situaci domácností v nájmech navazuje terénní výzkum zaměřený na nejhorší formy nájemních vztahů. „V rámci výzkumu jsme realizovali hloubkové rozhovory s různými aktéry na komerčním trhu s bydlením a identifikovali jsme, v jakých ohledech na něm narážejí lidé s nějakou podobou sociálního znevýhodnění. Ve zkratce lze říct, že pokud si na nájemním trhu nemůžete vybírat a majitel to ví, je úplně jedno, jak je nastavený zákon. Protože ani proti zcela zřejmě nelegální smlouvě se nájemník neozve, když ví, že by ho spor stál střechu nad hlavou,” shrnuje zjištění Petr Baroch, právník Platformy pro sociální bydlení.

„Dokud můžou majitelé nemovitostí udržovat své nájemníky v permanentní nejistotě skrze krátkodobé nájemní smlouvy a jejich nekonečné řetězení, nemůže být o stabilitě a vymáhání práva řeč,” navazuje advokátka a předsedkyně Sdružení nájemníků ČR, Lenka Veselá. „Rozumíme ale i pohledu pronajímatelů, kteří mají kvůli dlouhým soudním sporům obavu, že nebudou mít jiný nástroj, jak se rozloučit s nájemníkem, co jim například dlouhodobě neplatí nájem, než počkat na vypršení smlouvy a tu pak neprodloužit. Proto navrhujeme variantu roční smlouvy, na kterou až následně naváže smlouva na dobu neurčitou. Z praxe našich poraden se naprostá většina sporů stane v prvním roce pronájmu, tedy je to taková funkční zkušební doba pro obě strany. Potom už je ale na místě vztah stabilizovat,” dodává Veselá.

„V ostatních podkapitolách se, jak už to tak bývá, kumulují spíš výdaje, v naší podkapitole nacházíme i zdroje, ze kterých je možné opatření platit,” navazuje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. „Daňový systém v ČR totiž vytváří velmi atraktivní prostředí pro investování do nemovitostí určených na bydlení. Obdobná financializace bydlení ale dostupnosti bydlení nepomáhá, tedy by z našeho pohledu neměla být podporována z veřejných zdrojů. Proto navrhujeme zrušit časový test pro daňové úlevy při prodeji nemovitostí, na kterých by stát získal 4,3-14,7 miliard korun ročně. Dalšími tématy jsou nastavení státní podpory hypoték, která teď směřuje především k dobře zajištěným domácnostem a zrušení výhodnějšího nastavení krátkodobého ubytování v bytech oproti dlouhodobým pronájmům,” vyjmenovává Prokop.

Nakonec se publikace zabývá i dopady nově schválené a aktuálně do praxe nabíhající dávky státní sociální pomoci. „Stále platí, že v novém systému budou znevýhodněny malé domácnosti v nájemním bydlení. Typicky se jedná o jednotlivce či samoživitelky s dítětem ve školním věku. Na vině je nízké životní minimum jehož struktura u těchto domácností omezuje funkčnost dávky. Problematickým je také výpočet uznatelných nákladů na bydlení. Jejich výše totiž jen slabě souvisí s tržními cenami nájmů v regionu. Špatně jsou na tom rovněž domácnosti v insolvenci. Vůči jejich situaci je dávkový systém zcela slepý protože nezohledňuje výši srážek. Novou dávku je třeba vylepšit, aby fungovala lépe. Základní myšlenka, totiž sjednocení podpor, je ale správná, protože si kvůli němu polepší domácnosti, které dříve v roztříštěném systému nečerpaly všechny dávky na které měly nárok. Možné úpravy systému by tak neměly vést k navyšování počtu žádostí. ” uzavírá poslední kapitolu analytik PAQ Research Samuel Galan.

„Za nás je zásadní říct, že řešení krize bydlení není jen o stavebním zákoně. Jedná se o dlouhodobě zanedbané politické téma, které se dotýká statisíců lidí a je jedním ze zásadních hybatelů v Evropské politice, ČR by proto neměla zůstávat pozadu. Stále platí, že přístup k důstojnému bydlení by měl mít každý, a to se nestane jen tak. V publikaci nabízíme pět oblastí a mnoho konkrétních témat, ve kterých může stát na zlepšení dostupnosti bydlení zapracovat. Doufáme, že budou v dalších čtyřech letech realizovány,” uzavírá ředitelka Platformy pro sociální bydlení, Barbora Bírová.

Kontaktní osoby za Platformu pro sociální bydlení:

Mikoláš Opletal

Mikolas.opletal@socialnibydleni.org

+420 774 645 467

Jan Klusáček

Jan.klusacek@socialnibydleni.org

+420 775 002 696

Kontaktní osoby za PAQ research:

Daniel Prokop

Daniel.prokop@paqresearch.cz

+420 608 333 902

Samuel Galan