Proč potřebujeme zákon o sociálním bydlení

V bezdomovectví, tedy bez střechy, bez bytu, v nevyhovujícím a nejistém bydlení se nachází zhruba 200 000 lidí a dalším hrozí jeho ztráta. Ceny domů a bytů se v Česku meziročně zvýšily o 13,3 procenta. Máme 4. nejvyšší náklady na vlastní bydlení v poměru k příjmům v EU. Nájemné v Česku zdražuje 2x rychleji, než rostou mzdy, zatímco je téměř milion lidí v ČR pod hranicí příjmové chudoby a podobné množství – děti nevyjímaje – je zatíženo exekucemi. 

Základní předpoklady kvalitního zákona o sociálním bydlení, který řeší tyto problémy, shrnujeme v Desateru principů pro přípravu zákona.  

Aktuální vládní verze zákona pro roky 2018 a 2019 ušla 2. z 9 kroků na cestě ke schválení:2. z 9: Příprava věcného záměru

 

Časová osa zákona

jaro 2018 V přípravách je nový zákon o sociálním bydlení nově v gesci MMR, který ovšem klade důraz na investiční dotace a neřeší situaci systémově (dávky, sociální práce, prevence). MMR navíc plánuje stavbu tzv. sociálních domovů či domů, které by mohly přispívat k segregaci.
2017 Zákon neprošel napotřetí prvním čtením.
Květen 2017 Po dalším okleštění znění zákona a demonstracích veřejnosti je zákon přijat vládou a předložen k prvnímu čtení. Úplně splňuje pouhých 5 a alespoń částečně 4 z 15 zásad dobrého zákona podle Platformy.
Leden 2017 Platforma formuje iniciativu Mít svůj domov a vyzývá vládu ČR, aby do konce ledna zákon předložila k 1. čtení do PSP.
2015 - 2017 Příprava se protahuje. Zákon je cíleně blokován a postupně z něj vypadávají zásadní ustanovení.
Podzim 2015 Na základě vládou schválené koncepce se ve spolugesci MPSV a MMR připravuje paragrafové znění zákona.
Léto 2015 Na 1000 odborníků a zástupců veřejnosti vyzývá Sobotkovu vládu, aby neotálela s přípravou zákona.
Léto 2015 Svaz měst a obcí společně s majiteli nemovitostí se staví proti koncepci sociálního bydlení.
Jaro 2015 Tisícům lidí hrozí vystěhování z ubytoven v důsledku tzv. Stanjurova přílepku k novele zákona o pomoci v hmotné nouzi.
2014 Komise složené ze zástupců resortů a odborníků připravuje koncepci sociálního bydlení do roku 2025.
Podzim 2013 Hnutí ANO prosazuje do koaliční smlouvy závazek připravit zákon o sociálním bydlení.
Podzim 2013 Všechny budoucí koaliční strany se před volbami shodují na nutnosti přijmout zákon o sociálním bydlení.
2013 Vzniká Platforma pro sociální bydlení s cílem prosadit zákon o sociálním bydlení.
2012 - 2013 MMR a MPSV nechtějí zákon o sociálním bydlení a účelově vydávají ubytovny za dobré dlouhodobé bydlení pro rodiny s dětmi.
2011 - 2015 Ztrojnásobil se počet příjemců doplatku na bydlení v podstandardním bydlení.
2009 až 2013 O 63 000 osob se zvyšuje počet osob s více jak 40% podílem příjmu vynakládaných na bydlení.
Podzim 2008 Čunkova koncepce kastuje osoby v bytové nouzi a vede k segregaci. Později se od ní opouští.
Léto 2008 Ministerstvo pro místní rozvoj odmítá přípravu zákona o sociálním bydlení.
Jaro 2008 Svaz města a obcí a Ministerstvo vnitra odmítají povinnost řešit sociální bydlení.
2007 Zákon je závazným legislativním úkolem vlády Mirka Topolánka.
2006 až 2012 Deregulace nájemného vede k neúměrnému nárůstu nájemného.
2003 Ombudsman Otakar Motejl upozorňuje na potřebnost zákona.
1995 Vznikl příspěvek na bydlení.
Od 1991 Počátek privatizace obecních bytových fondů. K dnešnímu dni klesl podíl obecního bydlení dalece pod 10 %.

Co je sociální bydlení

Kvalitní systém sociálního bydlení vede ke snížení počtu lidí bez přístřeší, na ubytovnách, v institucích či sociálně vyloučených lokalitách. Vede také ke snížení počtu lidí, kteří vynakládají nepřiměřeně vysokou část svých příjmů na bydlení (např. podstatná část seniorů) a preventivně působí v oblasti bezdomovectví.

V souladu s Evropskou federací národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA) chápeme sociální bydlení jako bydlení, které:

  1. řeší selhání trhu s bydlením,
  2. se zaměřuje na lidi, u kterých nelze očekávat, že naleznou přiměřené bydlení na soukromém trhu s bydlením vlastními prostředky,
  3. má jasná pravidla přidělování,
  4. poskytuje bydlení adekvátního a pravidelně ověřovaného standardu,
  5. je zajišťováno s využitím veřejných dotací,
  6. je poskytováno na bázi neziskovosti,
  7. je monitorováno veřejnými orgány.
  8. Systém sociálního bydlení je nutné zavést především z následujících důvodů:
  • Jelikož žádná jiná úprava sociálního bydlení není schopna jednoznačně a dlouhodobě garantovat zapojení všech relevantních subjektů do řešení situací konkrétních lidí ohrožených nedostatečným bydlením.
  • Efektivní systém sociálního bydlení snižuje primární náklady z veřejných rozpočtů zejména na ústavní péči a dávky, a sekundární vynakládané v důsledku snížené kriminality a nutnosti řešit další negativní průvodní jevy, jako je zhoršený zdravotní stav lidí v bytové nouzi.
  • U lidí v bydlení klesá úroveň psychosociálního stresu, zlepšuje se spánek u dospělých i dětí, zvyšuje se subjektivní vnímání bezpečí a důvěra ve společnost. Zlepšuje se také fyzické zdraví rodin – snižuje se počet hospitalizací a využívání ambulance, množství užívaných antibiotik i celkový zdravotní stav.
  • V reakci na to, že se v posledních letech zvyšuje finanční nedostupnost bydlení, nájemné a platby za služby čím dál více zatěžují rozpočty domácností a velká část domácností, které bydlení hledají, nemá dostatek financí na kauci.
  • Některé skupiny domácností (matky samoživitelky, rodiny s více dětmi, mladí odcházející z dětských domovů, Romové, rodiny s více dětmi a cizinci) jsou systematicky diskriminovány ze strany pronajímatelů a současné antidiskriminační nástroje jim nepomáhají k dosažení bydlení.
  • Existuje silný politický tlak na omezení státních výdajů na dávky na bydlení pro lidi v substandardním bydlení, zároveň ale zatím neexistuje alternativa v podobě sociálního a dostupného bydlení.
  • Dosavadní přístup státu k řešení sociálního bydlení byl založen téměř výhradně na finančních příspěvcích ke zvládnutí nákladů bydlení, neřešena zůstává situace lidí vyloučených z bydlení.

Více o tom, jak má vypadat efektivní zákon o sociálním bydlení se dočtete zde

Naše Desatero principů kvalitního zákona

Bytová nouze rodin v Česku

Graf_Bytová nouze rodin v Česku

Bytovou nouzi Platforma chápe jako různé situace, kdy jedinec nebo rodina nemá standardní bydlení (je bez střechy nebo bez bytu), bydlí v nevyhovujícím bydlení nebo mu hrozí ztráta bydlení. Tuto obecnou definici obvykle konkretizujeme prostřednictvím české verze Evropské typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení (ETHOS), která přehledně kategorizuje jednotlivé situace, v nichž lidé nemají přiměřené bydlení, které mohou spolu se svojí rodinou výlučně užívat (fyzická oblast); nemají prostor pro vlastní soukromí s možností udržování sociálních vztahů (sociální oblast) nebo nemají právní důvod k jeho užívání (právní oblast).

PDF Typologie FEANTSA

Hodnocení aktuálního návrhu

Platforma vypracovala Desatero principů pro přípravu dobrého zákona o sociálním bydlení. červené a zelené body indikují, které body současné znění návrhu splňuje a které ne.

Desatero principů pro přípravu dobrého zákona

Aktuální hodnocená verze
Je hotový věcný návrh zákona z dílny Ministerstva pro místní rozvoj.

PDF Věcný návrh ZSB z 11. 9. 2018

Celkové hodnocení

Žádné hodnocení jsme zatím nezveřejnili

Věcný záměr by měla v říjnu projednávat vláda. Andrej Babiš však v rozporu s programovým prohlášením řekl, že žádný zákon není třeba. Jeho budoucnost je nejistá. Hodnocení připravujeme.

Hodnocení dle
Desatera principů

1. Systém prevence ztráty bydlení zajistí, že se lidé neocitnou v bytové nouzi

 

Prevence je výrazně efektivnější a levnější než následné řešení problémů. Obce budou mít k dispozici informace o tom, že někomu hrozí ztráta bydlení, takže budou moci včas nabídnout vhodnou podporu s cílem udržet si nebo najít bydlení.

Pokračovat...

1. Systém prevence ztráty bydlení zajistí, že se lidé neocitnou v bytové nouzi

 

2. Na sociální bydlení budou mít nárok lidé v bytové nouzi, přednostně ti nejohroženější

V bytové nouzi jsou ti, kdo nemají (vyhovující) bydlení, jsou ohroženi ztrátou bydlení nebo vynakládají za své bydlení nepřiměřeně vysokou část svých příjmů. Metodiku identifikace ohrožených domácností by měl zpracovat stát.

 

Pokračovat...

2. Na sociální bydlení budou mít nárok lidé v bytové nouzi, přednostně ti nejohroženější

3. Sociální bydlení bude poskytováno lidem v bytové nouzi, ne za odměnu nebo zásluhu, ale protože bydlení potřebují

 

Čím déle je domácnost v bytové nouzi, tím závažnější dopady je následně třeba řešit. Zásluhovost vylučuje z pomoci ty, kterým se problémy nashromáždily, tedy ty nejohroženější. Teprve bydlení umožňuje stabilizovat situaci domácnosti, což následně usnadňuje řešení potíží se zdravím, prací, vzděláváním, vztahy a dluhy. Nepodmíněné poskytnutí sociálního bydlení ovšem neznamená, že by domácnost nemusela plnit povinnosti vyplývající ze standardní nájemní smlouvy.

 

Pokračovat...

3. Sociální bydlení bude poskytováno lidem v bytové nouzi, ne za odměnu nebo zásluhu, ale protože bydlení potřebují

 

4. Stát zajistí finance obcím, obce zajistí bydlení lidem v bytové nouzi

Sociálního bydlení pro lidi v bytové nouzi vede přes prvotní náklady k úsporám ve veřejných rozpočtech. Stát zajistí dlouhodobé financování veškerých nákladů spojených s plánováním a zajišťováním sociálního bydlení. Za naplňování nároku na bydlení budou zodpovědné obce.

Pokračovat...

4. Stát zajistí finance obcím, obce zajistí bydlení lidem v bytové nouzi

5. Sociální bydlení bude zajišťováno výhradně ve standardních bytech

Pobyt v ubytovacích zařízení nevede k osvojení „kompetencí k bydlení,“ ani dostatečně nestabilizuje situaci domácnosti. Ubytovny ani jiné formy nevyhovujícího bydlení nejsou sociálním bydlením, ale bytovou nouzí, tedy součástí problému, jenž je třeba řešit.

Pokračovat...

5. Sociální bydlení bude zajišťováno výhradně ve standardních bytech

6. Kvalita poskytovaných bytů bude pod veřejnou kontrolou

Poskytovatelé sociálního bydlení se budou muset registrovat. Registrátor bude kontrolovat dodržování minimálních standardů sociálního bydlení, aby bylo zamezeno byznysu s chudobou.

 

Pokračovat...

6. Kvalita poskytovaných bytů bude pod veřejnou kontrolou

7. Kvalitní podpora, zejména sociální práce, bude dostupná těm, kdo ji potřebují. Nikoliv nucena všem, nehledě na to, zda ji potřebují

Všichni, kdo ji budou potřebovat, budou mít k dispozici kvalitní podporu, zejména sociální práci, která jim pomůže s nalezením, popřípadě udržením, standardního bydlení. Dostupnost podpory je nutnou podmínkou, aby systém sociálního bydlení fungoval.

 

Pokračovat...

7. Kvalitní podpora, zejména sociální práce, bude dostupná těm, kdo ji potřebují. Nikoliv nucena všem, nehledě na to, zda ji potřebují

8. Bydlení bude lidem v bytové nouzi poskytováno, dokud jej budou potřebovat

 

Nucené stěhování ze sociálního bydlení často vede k destabilizaci domácnosti a může vést k opětovnému pádu do bytové nouze. Proto je důležitá jistota, že bydlení bude mít domácnost k dispozici, dokud nebude schopna svou bytovou potřebu řešit samostatně.

Pokračovat...

8. Bydlení bude lidem v bytové nouzi poskytováno, dokud jej budou potřebovat

 

9. Sociální bydlení bude rozptýlené v rámci běžné zástavby a mimo vyloučené lokalit

Přílišná koncentrace domácností, jež se potýkají s různými sociálními problémy, může mít na tyto domácnosti stejně jako na okolí negativní dopady. Rozptýlené sociální bydlení v oblastech s dostupnou základní infrastrukturou oslabuje segregaci a stigmatizaci a navázané negativní jevy.

Pokračovat...

9. Sociální bydlení bude rozptýlené v rámci běžné zástavby a mimo vyloučené lokalit

10. Náběh systému bude mít realistický harmonogram

Zákon bude předložen ke schválení Poslaneckou sněmovnou nejpozději do konce roku 2019. Vedle harmonogramu je třeba například stanovit závazné termíny, do kdy by mělo být k dispozici potřebné množství bytů.

Pokračovat...

10. Náběh systému bude mít realistický harmonogram