Fakta & mýty

Rozbíjíme mýty, nabízíme definice termínů a odpovědi na základní otázky ohledně bytové nouze. Nenašli jste zde, co hledáte? Napište nám e-mail na platforma@socialnibydleni.org. Encyklopedii budeme průběžně doplňovat.

Bezdomovectví a bytová nouze

BezdomovectvíTerminologie

Když hovoříme o bezdomovectví, není řeč jen o lidech, které vídáme posedávat v parcích na lavičkách a v blízkosti nádraží. Široká definice bezdomovectví upozorňuje na komplexnost problematiky. Neexistuje pouze zjevné bezdomovectví, ale rovněž potenciální a skryté. Neexistuje homogenní skupina „bezdomovců“, nebo nějaký typický člověk bez domova. Bezdomovectví se týká mužů, žen i dětí. Postihuje celé rodiny, mladé dospělé i seniory.

Pokračovat...

Bezdomovectví a bytová nouze

Ukončování bezdomovectví

BezdomovectvíTerminologie

Již víme, že bezdomovectví není přirozenou a neměnnou součástí společnosti, je možné ho ukončit. To neznamená, že se lidé bez domova už nikdy nebudou ve společnosti vyskytovat. Je ale třeba zajistit, že se do bezdomovectví jako krizového stavu, lidé budou dostávat jen zřídka, a jen na krátké období, a že se tyto epizody v jejich životech nebudou opakovat.

Pokračovat...

Ukončování bezdomovectví

Sociální bydlení

TerminologieZabydlení

Sociální nájemní bydlení je bydlení, které:

  1. je poskytováno ve standardních bytech,
  2. řeší selhání trhu s bydlením,
  3. je nesegregované,
  4. zaměřuje se na lidi, u kterých nelze očekávat, že naleznou přiměřené bydlení na soukromém trhu s bydlením vlastními prostředky,
  5. má jasná pravidla přidělování,
  6. poskytuje bydlení adekvátního a pravidelně ověřovaného standardu,
  7. je zajišťováno s využitím veřejných dotací,
  8. je poskytováno na bázi neziskovosti,
  9. je monitorováno veřejnými orgány.
Pokračovat...

Sociální bydlení

Prostupné bydlení

Terminologie

Systém prostupného bydlení je specifická metoda pomoci lidem v bezdomovectví a v současné době je nejčastějším přístupem k řešení bytové nouze v ČR. Jedná se o komplexní, hierarchicky uspořádaný systém různých forem sociálního bydlení, jehož jednotlivé stupně se liší komfortem, režimem, podmínkami přidělení, typem smlouvy. Tyto jsou provázány s doprovodnými sociálními službami. Podmínkou fungování systému je existence prostředníka (mezi pod/nájemníky a pronajímateli) v jehož roli jsou často NNO.

Pokračovat...

Prostupné bydlení

Housing First – Bydlení především

TerminologieZabydlení

Bydlení především je metoda využívaná k pomoci lidem bez domova, kteří potřebují komplexní podporu. Jedná se o inovativní metodu, která v posledních letech zdomácňuje i v českém prostředí. Podstatou metody je poskytnout lidem bez domova standardní bydlení bez předchozí léčby či “tréninku” a současně jim poskytnout potřebnou pomoc dle jejich individuálních potřeb. Metoda poskytnutí bydlení takovým způsobem je pravděpodobně tou nejdůležitější inovací v plánování služeb pro řešení bezdomovectví za posledních třicet let.

Pokračovat...

Housing First – Bydlení především

Rapid Re-housing -Rychlé zabydlení

TerminologieZabydlení

Rychlé zabydlení (Rapid Re-housing) vychází z principů Housing First (Bydlení především). V České republice realizujeme projekt RRH v Brně, cílovou skupinou jsou domácnosti, které tvoří rodiče s dětmi, které jsou bez bydlení (žijí v azylovém domě nebo v ubytovně), v nevyhovujícím bydlení, či jsou akutně ohroženy ztrátou bydlení a které ke stabilizaci v novém bydlení potřebují intenzivní sociální podporu (přechodnou či dlouhodobou).

Pokračovat...

Rapid Re-housing -Rychlé zabydlení

Dávky na bydlení

Dávky a podporaTerminologie

Sociální dávky na podporu bydlení jsou dvě (příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení) a spolu s příspěvkem na živobytí jsou konstruovány tak, aby svým příjemcům zajistily dostatek peněz na úhradu přiměřených nákladů na bydlení, a ještě jim zůstala částka životního či existenčního minima. Většina lidí by tak měla být díky sociálnímu systému schopna hradit nájemné v běžných bytech. Obce tudíž rozhodně nemusí poskytovat potřebným bydlení zadarmo.

Pokračovat...

Dávky na bydlení

Příspěvek na bydlení

Dávky a podporaTerminologie

Na příspěvek na bydlení dosahuje podstatně širší skupina osob – pomáhá udržet bydlení zhruba půl milionu osob, k roku 2018 je to dle dat MPSV 279 100 domácností. Jedná se o dávku ze systému státní sociální podpory, pro který je charakteristické, že se nezkoumá celková situace příjemce dávky, ale jen jeho příjmy. Dávku lze poskytnout jen do běžných bytů.

Příspěvek na bydlení

Doplatek na bydlení

Dávky a podporaTerminologie

Oproti tomu doplatek na bydlení je dávka určená lidem v hmotné nouzi, pobírá jej 51 140 domácností, ve většině případů je kombinován s příspěvkem na bydlení. Doplatek je vyplácen i do ubytoven, do pobytových sociálních služeb a jiných prostor, které nelze označit za standardní bydlení.

Doplatek na bydlení

Sociální služby

Dávky a podporaTerminologie

Lidem v bytové nouzi může pomáhat celá řada sociálních služeb. Aby lidé mohli zůstávat ve svých domovech, někteří z nich potřebují podporu, kterou jim mohou zajistit právě sociální pracovníci. Sociální služby jsou poskytovány ve třech základních formách. V rámci služeb poskytovaných terénní formou navštěvují sociální pracovníci své klienty v jejich přirozeném prostředí. V rámci služeb ambulantních naopak klienti dochází do příslušných zařízení. Vedle terénních a ambulantních služeb existují i služby pobytové, kdy je klientovi poskytnuto ubytování v místě, kde je mu poskytována i sociální služba. Tyto služby mohou lidem bez domova zajistit dočasně střechu nad hlavou, nikdy ale nemohou plnohodnotně nahradit bydlení.

Sociální služby

Podpora osob v bytech

Dávky a podporaTerminologie

Z existujících sociálních služeb je vhodné v souvislosti s bytovou nouzí znát tři následující, které nejčastěji umožňují podporu osob v jejich bytech (jsou poskytovány terénní či ambulantní formou):

  1. terénní programy, v rámci kterých je možné osoby v bytové nouzi kontaktovat v jejich současném prostředí, i jim následně poskytovat potřebnou podporu v bytě,
  2. sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, které poskytují služby podobné terénním programům, ale zaměřují se na rodiny s dětmi a zajišťují za tímto účelem širší škálu činností včetně výchovných a vzdělávacích aktivit,
  3. sociální rehabilitace, která má za cíl především podpořit osoby se sníženou samostatností a umožnit jim postupné osvojení některých dovedností, které jejich samostatnost zvýší.

Podpora osob v bytech

Noclehárny a nízkoprahová denní centra

Pomoc v kriziTerminologie

V souvislosti s potřebami lidí bez domova je třeba zmínit i noclehárny (pobytová služba) a nízkoprahová denní centra (ambulantní služba), které mohou zmírnit některé nepříznivé důsledky života na ulici (nabízí nocleh, prostor pro obstarání osobní hygieny apod.), většinou ale nenabízí potřebnou komplexní sociální práci, jsou stigmatizující a nepřispívají dostatečně k integraci osob bez domova. Noclehárny mají navíc často nastavená pravidla, která de facto část lidí v nouzi z jejich využívání vylučují (např. odmítání opilých lidí vylučuje z jejich užívání alkoholiky, kteří ovšem ve své situaci nedokážou se svou nemocí bojovat; odmítání psů zase vylučuje ty, pro které je pes jediným věrným společníkem). Noclehárny, zejména pokud jsou nízkoprahové, jsou potřebnou sociální službou, ale neukončují bezdomovectví.

Noclehárny a nízkoprahová denní centra

Azylové domy

Pomoc v kriziTerminologie

Azylové domy jsou pobytovou sociální službou. Dnes jsou častou součástí systémů prostupného bydlení. V logice prostupného bydlení by časově omezený pobyt v azylovém domě měl vést k osvojení kompetencí potřebných k samostatnému bydlení. To ale v praxi často nefunguje, velká část klientů se po opuštění azylového domu vrací na ubytovnu nebo odchází do jiného azylového domu. Samostatnému bydlení se totiž nejlépe učí v běžném bytě. Azylové domy by tak měly sloužit pouze k dočasnému řešení krizové situace osoby v bytové nouzi, a to nejvýše do doby, kdy se pro ni podaří najít vhodný byt.

Azylové domy

Jiné specializované sociální služby

Dávky a podporaTerminologieZabydlení

Pro různé cílové skupiny se specifickými potřebami existuje řada dalších specializovaných sociálních služeb, a to jak poskytovaných terénní formou (pečovatelská služba, podpora samostatného bydlení), tak formou pobytovou (chráněné bydlení, domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem či domy na půl cesty). Zde vždy závisí na konkrétním nastavení dané služby – vždy by ale tyto služby měly vést k samostatnému bydlení, nebo by se alespoň měly svou povahou samostatnému bydlení blížit.

Jiné specializované sociální služby

Je bezdomovectví přirozenou součástí společnosti?

BezdomovectvíMýty

Bezdomovectví v České republice je do značné míry důsledkem nedostatečně regulované liberální ekonomiky po roce 1989 a nedostatečným řešením sociální a bytové politiky. Situace s nedostupností bydlení se zhoršuje napříč Evropou, v České republice se počet lidí, kteří jsou závislí na doplatku na bydlení, za posledních 5 let ztrojnásobil – k roku 2016 jich bylo až 187 000.

Pokračovat...

Je bezdomovectví přirozenou součástí společnosti?

Je bezdomovectví dobrovolné rozhodnutí a životní styl?

BezdomovectvíMýty

Člověk se do krize bezdomovectví nedostává dobrovolně. Proces přijetí nové identity funguje spíše opačně. U osob, kterým se rozpadly rodinné či partnerské vztahy, ztratili bydlení, práci nebo zažívají domácí násilí, se často objevuje pocit, že si za danou situaci mohou samy. Toto stigma, jakási „morální vina“, kterou společnost přenáší na lidi bez domova, ale stejně i na další marginalizované skupiny – například na Romy / Romky a migranty / migrantky, může vést k tomu, že svou situaci budou vysvětlovat jako výsledek dobrovolného rozhodnutí.

Pokračovat...

Je bezdomovectví dobrovolné rozhodnutí a životní styl?

Platí, že kdyby lidé bez domova jen trochu chtěli, dostali by se z ulice?

BezdomovectvíMýty

Motivace je důležitým faktorem, pokud ale žijete dlouhodobě v situaci, kdy nemáte naplněné základní lidské potřeby, přichází stres. Pokud je stres dlouhodobý, přichází úzkost, deprese a ztráta koncentrace. Tyto a další projevy nejsou zpravidla osobnostními charakteristikami, ale reakcí na dlouhodobý stres a velice nepříznivou životní situaci. Řešením takové situace pro společnosti, obce nebo stát je nastěhování do bytu, naplnění základní ontologické jistoty totiž vede ke snižování stresu. Jakmile mají lidé naplněny základní potřeby, mohou se postupně začít soustředit na další věci. Silnější motivací je si bydlení udržet než se snažit ho po stupních dosahovat.

Platí, že kdyby lidé bez domova jen trochu chtěli, dostali by se z ulice?

Naruší sociální bydlení realitní trh?

MýtyNáklady

Skutečnost, že obec zajišťuje bydlení pro ty, kteří to potřebují, vůbec nemusí znamenat zásah do trhu. Ve skutečnosti dnes můžeme hovořit o dvou trzích bydlením – jednom běžném a druhém alternativním, na kterém hledají bydlení ti, kteří na běžném trhu neuspěli. Tento alternativní trh se běžně nazývá “obchodem s chudobou” a vládnou na něm podstatně drsnější pravidla než na běžném trhu s bydlením. Zajištění sociálního bydlení může zlikvidovat obchod s chudobou. Běžný trh s bydlením ale ovlivněn nebude, protože potenciální klienti sociálního bydlení na něm ani dnes bydlení většinou neseženou. I proto se často mluví o tzv. tržním selhání.

Naruší sociální bydlení realitní trh?

“U nás to fungovat nemůže.“

Dobrá praxeMýty

Nabídku obecního či sociálního bydlení je potřeba přizpůsobit místním podmínkám. To ale neznamená, že u nás nelze využít dobré zkušenosti z Česka i ze zahraničí. Nové přístupy k problematice řešení bezdomovectví a snaha o jeho ukončování jsou úspěšné v řadě zemí, které se svými podmínkami vzájemně velmi liší (Kanada, Finsko, Itálie, Rakousko, Francie, Nizozemí). Česko není natolik specifické, aby je nebylo možné uplatnit i zde. Co se týče obecního bydlení, i v Česku máme obce, které své bytové fondy aktivně využívají a dobře s nimi hospodaří, dobrým příkladem může být Brno, Liberec či Praha 7.

www.ukoncovani-bezdomovectvi.cz

“U nás to fungovat nemůže.“

Je ukončování bezdomovectví a sociální bydlení drahé?

MýtyNáklady

Ukončování bezdomovectví prostřednictvím standardního nájemního bydlení s adekvátní podporou je z dlouhodobé perspektivy levnější než management bezdomovectví prostřednictvím pobytových, terénních a poradenských sociálních služeb. Ty jsou v průměru i dvojnásobně nákladnější než systém sociálního bydlení. Ukončením dlouhodobého a opakovaného bezdomovectví může šetřit třeba náklady na lékařskou pohotovost, služby v oblasti péče o duševní zdraví a léčbu drogové a alkoholové závislosti, stejně jako náklady na orgány činné v trestním řízení nebo v oblasti sociálního zabezpečení.

Cost-benefit analýza

Je ukončování bezdomovectví a sociální bydlení drahé?

“Ze zavádění sociálního bydlení máme strach, lidí v bytech se už nezbavíme.”

FérovostMýty

Podmínky užívání sociálního bytu jsou jasně stanoveny nájemní smlouvou, která transparentně obce v roli vlastníka a uživatele sociálního bytu v roli nájemníka zavazuje k naplňování práv a plnění pravidel. Podmínky a pravidla vycházejí z transparentně zveřejněných Pravidel pronajímání obecního bytového fondu, která obsahují i podmínky rozvázání nájemního vztahu mezi uživatelem sociálního bytu a obcí. Problém dluhů či délky vyklizení je spíše otázkou efektivní správy nájemních vztahů, jak ukazují příklady z Brna nebo Prahy 7.

“Ze zavádění sociálního bydlení máme strach, lidí v bytech se už nezbavíme.”

“Je to rozdávání bytů Romům!”

FérovostMýty

Lidí v bytové nouzi je v České republice přes 200 000. Problematická situace je obzvlášť ve větších městech s rapidně rostoucími cenami nájemného, nejedná se zdaleka jen o lidi bez střechy nad hlavou nebo o rodiny žijící na ubytovnách. Už vůbec nelze otázku dostupnosti bydlení redukovat na Romy. Sociální, resp. dostupné bydlení má být veřejnou službou pro tu část společnosti, která své potřeby na běžném trhu s bydlením uspokojuje těžko. Nemusí se přitom jednat zdaleka jen o finanční překážky pořízení bydlení, ale i o zvláštní požadavky, např. na bezbariérovost v případě osob s tělesným postižením. Uzavřít standardní nájemní smlouvu k bytu může být problém i pro vícečetné rodiny, lidi v exekuci apod.

“Je to rozdávání bytů Romům!”

Co může naše obec dělat pro lepší dostupnost bydlení?

Dobrá praxeDostupnost bydlení

Zanalyzujte aktuální situaci na realitním trhu ve vašem městě

Abyste mohli správně určit rozsah případných intervencí, je vhodné mít základní představu o cenách nemovitostí a výši nájmů ve vaší obci, o množství prázdných bytů nebo o poměru nájemního, družstevního a vlastnického bydlení. Dobré je znát též velké profesionální poskytovatele nájemního bydlení ve vaší obci nebo rozsah nabídky služeb jako AirBnB. Pro základní orientaci vám mohou posloužit data z posledního sčítání lidu, domů a bytů, je ale vhodné hledat i aktuálnější zdroje. Orientační výši nájmů zjistíte v cenové mapě na adrese http://www.cenovamapa.eu/.

Nejpřesnější informace vám ale poskytne na míru provedená analýza místní situace (analýzy trhu, vlastnických struktur apod.). Kromě cen je potřeba zjišťovat též obvyklé chování místních pronajímatelů (jak často uzavírají smlouvy na dobu neurčitou, na jaká období uzavírají smlouvy na dobu určitou apod.)

Pokračovat...

Co může naše obec dělat pro lepší dostupnost bydlení?

Co by obec měla vědět, než se pustí do vytváření systému sociálního bydlení

Dobrá praxeDostupnost bydlení

Obec, která se zajímá o své občany, ví, že dostupnost adekvátního bydlení v sobě nese i potřebu zabezpečení systému kvalitního sociálního bydlení. Taková obec ví, že bydlení je jedním ze základních předpokladů pro stabilitu fungování rodiny i jednotlivce. Sociální nájemní bydlení je bydlení, které je poskytováno ve standardních bytech, řeší selhání trhu s bydlením, je nesegregované, zaměřuje se na lidi, u kterých nelze očekávat, že naleznou přiměřené bydlení na soukromém trhu s bydlením vlastními prostředky, má jasná pravidla přidělování, poskytuje bydlení adekvátního a pravidelně ověřovaného standardu, je zajišťováno s využitím veřejných dotací, je poskytováno na bázi neziskovosti a je monitorováno veřejnými orgány.

Pokračovat...

Co by obec měla vědět, než se pustí do vytváření systému sociálního bydlení