ČKD: Mýty

Klikněte pro výběr příspěvků na téma mýty

“Je to rozdávání bytů Romům!”

FérovostMýty

Lidí v bytové nouzi je v České republice přes 200 000. Problematická situace je obzvlášť ve větších městech s rapidně rostoucími cenami nájemného, nejedná se zdaleka jen o lidi bez střechy nad hlavou nebo o rodiny žijící na ubytovnách. Už vůbec nelze otázku dostupnosti bydlení redukovat na Romy. Sociální, resp. dostupné bydlení má být veřejnou službou pro tu část společnosti, která své potřeby na běžném trhu s bydlením uspokojuje těžko. Nemusí se přitom jednat zdaleka jen o finanční překážky pořízení bydlení, ale i o zvláštní požadavky, např. na bezbariérovost v případě osob s tělesným postižením. Uzavřít standardní nájemní smlouvu k bytu může být problém i pro vícečetné rodiny, lidi v exekuci apod.

“Je to rozdávání bytů Romům!”

“Ze zavádění sociálního bydlení máme strach, lidí v bytech se už nezbavíme.”

FérovostMýty

Podmínky užívání sociálního bytu jsou jasně stanoveny nájemní smlouvou, která transparentně obce v roli vlastníka a uživatele sociálního bytu v roli nájemníka zavazuje k naplňování práv a plnění pravidel. Podmínky a pravidla vycházejí z transparentně zveřejněných Pravidel pronajímání obecního bytového fondu, která obsahují i podmínky rozvázání nájemního vztahu mezi uživatelem sociálního bytu a obcí. Problém dluhů či délky vyklizení je spíše otázkou efektivní správy nájemních vztahů, jak ukazují příklady z Brna nebo Prahy 7.

“Ze zavádění sociálního bydlení máme strach, lidí v bytech se už nezbavíme.”

Je ukončování bezdomovectví a sociální bydlení drahé?

MýtyNáklady

Ukončování bezdomovectví prostřednictvím standardního nájemního bydlení s adekvátní podporou je z dlouhodobé perspektivy levnější než management bezdomovectví prostřednictvím pobytových, terénních a poradenských sociálních služeb. Ty jsou v průměru i dvojnásobně nákladnější než systém sociálního bydlení. Ukončením dlouhodobého a opakovaného bezdomovectví může šetřit třeba náklady na lékařskou pohotovost, služby v oblasti péče o duševní zdraví a léčbu drogové a alkoholové závislosti, stejně jako náklady na orgány činné v trestním řízení nebo v oblasti sociálního zabezpečení.

Cost-benefit analýza

Je ukončování bezdomovectví a sociální bydlení drahé?

“U nás to fungovat nemůže.“

Dobrá praxeMýty

Nabídku obecního či sociálního bydlení je potřeba přizpůsobit místním podmínkám. To ale neznamená, že u nás nelze využít dobré zkušenosti z Česka i ze zahraničí. Nové přístupy k problematice řešení bezdomovectví a snaha o jeho ukončování jsou úspěšné v řadě zemí, které se svými podmínkami vzájemně velmi liší (Kanada, Finsko, Itálie, Rakousko, Francie, Nizozemí). Česko není natolik specifické, aby je nebylo možné uplatnit i zde. Co se týče obecního bydlení, i v Česku máme obce, které své bytové fondy aktivně využívají a dobře s nimi hospodaří, dobrým příkladem může být Brno, Liberec či Praha 7.

www.ukoncovani-bezdomovectvi.cz

“U nás to fungovat nemůže.“

Naruší sociální bydlení realitní trh?

MýtyNáklady

Skutečnost, že obec zajišťuje bydlení pro ty, kteří to potřebují, vůbec nemusí znamenat zásah do trhu. Ve skutečnosti dnes můžeme hovořit o dvou trzích bydlením – jednom běžném a druhém alternativním, na kterém hledají bydlení ti, kteří na běžném trhu neuspěli. Tento alternativní trh se běžně nazývá “obchodem s chudobou” a vládnou na něm podstatně drsnější pravidla než na běžném trhu s bydlením. Zajištění sociálního bydlení může zlikvidovat obchod s chudobou. Běžný trh s bydlením ale ovlivněn nebude, protože potenciální klienti sociálního bydlení na něm ani dnes bydlení většinou neseženou. I proto se často mluví o tzv. tržním selhání.

Naruší sociální bydlení realitní trh?

Platí, že kdyby lidé bez domova jen trochu chtěli, dostali by se z ulice?

BezdomovectvíMýty

Motivace je důležitým faktorem, pokud ale žijete dlouhodobě v situaci, kdy nemáte naplněné základní lidské potřeby, přichází stres. Pokud je stres dlouhodobý, přichází úzkost, deprese a ztráta koncentrace. Tyto a další projevy nejsou zpravidla osobnostními charakteristikami, ale reakcí na dlouhodobý stres a velice nepříznivou životní situaci. Řešením takové situace pro společnosti, obce nebo stát je nastěhování do bytu, naplnění základní ontologické jistoty totiž vede ke snižování stresu. Jakmile mají lidé naplněny základní potřeby, mohou se postupně začít soustředit na další věci. Silnější motivací je si bydlení udržet než se snažit ho po stupních dosahovat.

Platí, že kdyby lidé bez domova jen trochu chtěli, dostali by se z ulice?

Je bezdomovectví dobrovolné rozhodnutí a životní styl?

BezdomovectvíMýty

Člověk se do krize bezdomovectví nedostává dobrovolně. Proces přijetí nové identity funguje spíše opačně. U osob, kterým se rozpadly rodinné či partnerské vztahy, ztratili bydlení, práci nebo zažívají domácí násilí, se často objevuje pocit, že si za danou situaci mohou samy. Toto stigma, jakási „morální vina“, kterou společnost přenáší na lidi bez domova, ale stejně i na další marginalizované skupiny – například na Romy / Romky a migranty / migrantky, může vést k tomu, že svou situaci budou vysvětlovat jako výsledek dobrovolného rozhodnutí.

Pokračovat...

Je bezdomovectví dobrovolné rozhodnutí a životní styl?

Je bezdomovectví přirozenou součástí společnosti?

BezdomovectvíMýty

Bezdomovectví v České republice je do značné míry důsledkem nedostatečně regulované liberální ekonomiky po roce 1989 a nedostatečným řešením sociální a bytové politiky. Situace s nedostupností bydlení se zhoršuje napříč Evropou, v České republice se počet lidí, kteří jsou závislí na doplatku na bydlení, za posledních 5 let ztrojnásobil – k roku 2016 jich bylo až 187 000.

Pokračovat...

Je bezdomovectví přirozenou součástí společnosti?