Platforma pro sociální bydlení

27. 11. 2019

V boji s chudobou se vláda chystá přijmout opatření, která situaci chudých dále zhorší

Společné prohlášení k závěrům a ukončení činnosti „Pracovní skupiny k problematice 15 opatření pro boj s chudobou“, kterou svolávalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

SPOT – Centra pro společenské otázky (Lucie Trlifajová, Karel A. Novák), 
Institutu pro sociální inkluzi (Martin Šimáček, Alena Zieglerová), 
společnosti Člověk v tísni (Jan Černý), 
LUMOS (Jan Klusáček)
Platformy pro sociální bydlení (Vít Lesák) 

K dnešnímu dni skončila po dvou měsících činnost pracovní skupiny, která se nejprve zabývala revizí tzv. Patnáctera pro boj s chudobou a později také „inventurou sociálních dávek“. 

Uvítali jsme, že zástupci našich organizací byli pozváni k jednání, kterého se účastnilo asi 50 zástupců ministerstev, úřadů, obcí a neziskových organizací. Konstatujeme však, že výstupy z jednání jsou spíše nahodilé, což vychází z podstaty původních 15 opatření, která byla přijata na základě dvouhodinového jednání předsedy vlády a vybraných ministryň se zainteresovanými obcemi v září loňského roku. 

Pracovní skupina postupně vytvářela pod vedením Ministerstva práce a sociálních věcí návrhy na úpravy dávkových systémů, s nimiž se v žádném případě neztotožňujeme. Masivní zásah do dávkových systémů není možné zavádět bezkoncepčně jen na základě vágně formulované potřeby zamezení zneužívání dávek. 

Dále se pracovní skupina zabývala úpravami opatření „Patnáctera“. S těmito výstupy se ztotožňujeme jen v částech. Hlavně proto, že patnáctero nadále neřeší sociální vyloučení celostně, mj. nepožaduje přijetí klíčové normy – zákona o sociálním bydlení.  Vyzdvihujeme nicméně, že pracovní skupina se shodla na některých opatřeních, které jsou pro řešení sociálního vyloučení zásadní:

  • na nutnosti podpořit zrušení exekuce daňového bonusu a zvýšení nezabavitelné částky na úroveň minima při pobírání dávek,
  • na nutnosti zpřístupnění oddlužení širší skupině osob,
  • na potřebě posílení finanční podpory sociální práce v rámci výkonu přenesené působnosti  
  • na pozastavení dávek do substandardního bydlení pouze s podmínkou předchozího řešení situace domácností zajištěním adekvátního bydlení 

Vyzýváme ministerstva a vládu jako celek, aby je zpracovalo do konkrétních návrhů a přijala. 

K plánované „inventuře dávek“

Centrálním návrhem, o kterém skupina jednala, je sloučení dvou existujících dávek podpory bydlení do jedné – přídavku na bydlení. To představuje riziko, protože každá ze stávajících dávek slouží jinému účelu a jiným cílovým skupinám. Nová dávka nesmí způsobit ztrátu nároku na podporu bydlení v okruhu současných příjemců příspěvku a doplatku na bydlení, ani faktickou nedosažitelnost úhrady jejich stávajících nákladů. Zamýšlené sloučení dávek má také implementační rizika, především možný výpadek výplaty dávek způsobený nepřipraveností IT systémů a nedostatečnou kapacitu pracovníků Úřadu práce, kterým naroste objem práce.

Ostře se vymezujeme vůči návrhu změn podmínek nároku na sociální dávky na bydlení a nároku na zprostředkování zaměstnání, včetně prodloužení možnosti odstavení od této podpory státu až na 9 měsíců, a dále vůči krácení nároku na odměny některých pěstounů.

Podle návrhu bude nárok na výplatu dávek podpory bydlení podmíněn tzv. aktivizací pro vstup na trh práce a k zajištění řádné docházky dětí do školy. Upozorňujeme, že nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi je již podle současné právní úpravy podmíněn aktivitou k zaměstnanosti (např. rekvalifikací, odpracováním minimálně 20 hodin veřejné služby měsíčně, atd.), stejně jako je nárok na rodičovský příspěvek podmíněn pravidelnou docházkou do dětí do školy. Rozšíření podmínky aktivizace na dávky umožňující bydlet je kontraproduktivní. Nepovede k návratu na trh práce, ani ke zlepšení školní docházky dětí, ale naopak: ztráta bydlení obojí zkomplikuje nebo znemožní. 

Při neexistenci sociálního bydlení a absenci řešení problematiky předlužení musí být dávky podpory bydlení jakožto jediný pilíř bytové politiky pro středně a nízkopříjmové občany v Česku k dispozici stabilně a ve výši, která je pro úhradu reálných nákladů na bydlení nezbytná. 

K Patnácteru pro boj s chudobou

Pracovní skupině jsme předložili šest návrhů, které vycházejí z Patnáctera, ale jsou modifikovány tak, aby měly skutečný potenciál pro řešení sociálního vyloučení. Oceňujeme, že skupina se kladně postavila k návrhům číslo 1, 2, 4 a 5. 

  1. Zrušení exekuce daňového bonusu a zvýšení nezabavitelné částky nad úroveň minima při pobírání dávek

V současném nastavení zůstává řadě lidí po nástupu do zaměstnání méně, než kdyby pobírali dávky. Exekvovány nesmí být daňové bonusy na děti, protože to je v rozporu s jejich účelem. => nulové náklady pro stát (a nárůst daňových příjmů), výrazné zvýšení motivace k legálnímu zaměstnání, snížení závislosti na dávkách

  1. Zpřístupnění oddlužení širší skupině osob

Nedávná změna insolvenčního zákona nezpřístupňuje oddlužení lidem s nízkými příjmy, protože jej podmiňuje soudním rozhodnutím při nesplacení 30 % závazků a zatěžuje vysokými platbami insolvenčním správcům. => návrat lidí z šedé ekonomiky do legálního zaměstnání, snížení závislosti na dávkách

  1. Sdílení dat mezi Úřadem práce a obcemi o (potenciálních) příjemcích dávek v hmotné nouzi s cílem koordinace poskytování sociální práce. Dávky na bydlení navázat na skutečný pobyt.  

V opačném případě – když budou dávky podmíněny trvalým pobytem – hrozí další nárůst migrace lidí, kteří nebudou schopni pokrýt náklady na bydlení. Institut skutečného pobytu a sdílení informací umožní lépe zacílit sociální práci obce, a tedy i stabilizaci domácností, a zlepší kontrolu nad využíváním dávek. => základ spolupráce pro řešení situace migrujících domácností a prevence zneužití dávek 

  1. Posílení finanční podpory sociální práce v rámci výkonu přenesené působnosti

Bez posílení a stabilního financování sociální práce nemohou fungovat opatření, jako je aktivizace, stabilizace migrujících domácností aj. Zvýšeným příspěvkem na výkon v přenesené působnosti lze obcím řešícím nadprůměrnou sociální zátěž zajistit vyšší kapacity pro sociální práci, sociálně-právní ochranu dětí nebo předškolní a školní vzdělávání. => kapacity v obcích pro aktivní a dlouhodobé řešení situace osob ohrožených sociálním vyloučením

  1. Pozastavení dávek do substandardního bydlení pouze s podmínkou předchozího řešení situace domácností 

Správní řízení o nepřiznání/odejmutí dávky z důvodu vad bydlení prokázaných kontrolou příslušných orgánů bude vedeno ze strany Úřadu práce od okamžiku jejich zjištění, tedy ještě v době před ukončením kontroly, v součinnosti obce a OSPOD (pokud jsou ohroženy děti) v roli účastníka řízení, a ukončeno buď odstraněním vad, nebo vyřešením bytové situace žadatele/příjemce. => zvýšení regulace substandardního bydlení, tlak na vytlačení dryáčnických ubytoven a jiných substandardních forem bydlení z dávkové podpory

  1. Zacílení stávající dotační a metodické podpory ministerstev práce, pro místní rozvoj, vnitra a školství na 14 nejvíce zatížených obcí s rozšířenou působností.

    Problém s koncentrací chudoby má v ČR pouhých 14 z 205 obcí s rozšířenou působností. Vhodné je za tím účelem provést úpravu podmínek stávajících dotačních programů čtyř resortů vedených ANO i ČSSD: 

  • MPSV na sociální práci, služby, ochranu dětí, aktivní politiku zaměstnanosti, 
  • MŠMT na předškolní kluby, stravování, prevenci odchodů ze středních škol,
  • MV na prevenci kriminality a sociálně-patologických jevů, 
  • MMR na výstavbu, rekonstrukci a odkup bytů, na demolice a revitalizaci.

=> proaktivní účast státu na řešení vážných lokálních problémů a disparit

 

Facebook
Twitter